Kuchyňská linka na míru. Na co myslet při jejím plánování?

Taková kuchyně nekompromisně vyrobená podle přání majitele a plně přizpůsobená jeho nárokům a možnostem prostoru je snem každého kuchaře. Ale může se stát i noční můrou. Výrobě linky na míru předchází pečlivé a složité plánování. Pojďme si ho projít krok za krokem, abychom se z výsledku těšili a neděsili.

Při pořizování kuchyně je třeba si nejdříve rozmyslet, jaký styl se nám líbí a kolik peněz jsme ochotní za novou kuchyň zaplatit. Rozhodneme-li se pro kuchyň přímo na míru, je dalším krokem výběr kuchyňského studia či truhláře, který prostor vaší nové kuchyně zaměří, zakreslí a na základě vašich požadavků vytvoří návrh kuchyně tak, jak by měla vypadat.

Kromě samotných kuchyňských skříněk je třeba se zaměřit i na další výbavu kuchyně, jako je podlaha, výběr obkladů, osvětlení či výmalba. V dnešním článku se však zaměříme výhradně na plánování kuchyňské linky.

Kuchyňská linka na míru. Na co myslet při jejím plánování?

Přemýšlíme nad linkou

Než se vrhneme na výběr materiálu, rozmyslíme si, jaký tvar kuchyně bychom chtěli. Při rozhodování bereme v potaz velikost místnosti, rozvody vody a elektřiny a vaši ochotu ke stavebním zásahům. Bude vám lépe vyhovovat lineární, paralelní, do tvaru L, do tvaru U, do tvaru G, do tvaru J, s ostrůvkem či barem?

A jdeme na materiál. Jeho výběr ovlivní i barva linky, kterou jste si už rozmysleli. Třeba bílý lesk nebudete dávat na dřevěný masiv. Jaké jsou vaše možnosti, co se týká materiálů?

Masiv – nestárnoucí klasika, kterou vyhledávají nároční zákazníci. Vyrábí se z biodesky nebo z masivního rámečku s výplní. Výhodou biodesky je třívrstvá skladba, která zabraňuje kroucení dřeva. Jednotlivé typy kuchyní se od sebe liší profilem, tvarem rámečku a výplní. Nejčastěji se používá dub, buk, třešeň, olše, javor a ořech. Povrchová úprava se provádí lakováním, mořením nebo patinou.

Lamino – materiál pro všechny, kteří si nemůžou kvůli rozpočtu dovolit dražší materiál. Pro svou odolnost a dlouhou životnost s nízkými nároky na údržbu je velmi oblíbený materiál na výrobu kuchyňských dvířek. Dalšími výhodami je obrovské množství dezénů, omyvatelnost a tvarová stálost. Vyrábí se z LTD desek.

Fólie – velmi oblíbené kuchyně vyrobené z dřevovláknité MDF desky, která může být dle přání frézovaná. Na tuto desku se tlakem a vysokou teplotou vlisuje dekorativní PVC fólie. Výhodami jsou příznivá cena, teplotní a vlhkostní odolnost, světlostálost, dlouhá životnost a snadná udržovatelnost, rozmanité tvarování předních ploch, velká barevná škála a možné imitace přírodního dřeva.

Lak – lakované kuchyně se řadí k těm nejžádanějším a nejluxusnějším. Celá kuchyně působí exkluzivněji díky vysokému lesku povrchu dvířek. Lakovaná dvířka se vyrábí z dřevovláknité desky MDF, na kterou se nanáší několik vrstev epoxidového nebo polyuretanového pigmentového laku. Výhodou je neomezený výběr barev, snadná čistitelnost, moderní vzhled, odolnost proti vlhkosti a poškození, možnost oprav a oživení lesku laku.

Dýha – stále oblíbenější jsou dýhované kuchyně vytvořené kombinací dřeva a hladkých ploch. Jsou lacinější variantou než kuchyně z masivu, nicméně určeny pro náročné zákazníky. Dýhovaná dvířka tvoří polotvrdá dřevovláknitá deska MDF, na kterou se z obou stran nalisuje tenká vrstva dýhy. Vyrábí se z domácích i exotických dřevin, jako jsou ořech, jabloň, palisandr či wenge.

Čtěte také:

Vybíráme skříňky a úložný systém

Při plánování kuchyně si musíme rozmyslet i rozměry skříněk. Výhodou kuchyní na míru jsou i atypické rozměry a tvary, které truhlář vyrobí a není třeba vyhledávat kompromisy jako u kuchyní sektorových.

Délka, hloubka, výška skříněk i tvar dvířek či šuplíků záleží pouze na vás. Taktéž výběr vnitřní police v podobě desky, plastových, skleněných poliček či drátěného programu. Stále platí, že systém se šuplíky je mnohem přehlednější a praktičtější než policový systém. Bohužel šuplíky jsou výrazně dražší, ale vzhledem k tomu, že si kuchyň pořizujeme na dlouhou dobu, tato investice se vyplatí.

Zdánlivě drobný detail, jako jsou úchytky, může výrazně ovlivnit výraz kuchyně. Budete vybírat z nepřeberného množství materiálů a tvarů, každopádně by měly stylově odpovídat zbytku místnosti. Modernímu stylu sluší i otevírání bez úchytek, protože nic neruší minimalistický vzhled linky.

Samozřejmostí jsou v dnešní době pozvolné dojezdy, které prodlouží životnost vaší kuchyně a otvírání a zavírání šuplíků není tak hlučné jako u starých kuchyní.

Umístění spotřebičů

Nejlépe se vám bude pracovat v ergonomicky uspořádané kuchyni, kde pořadí jednotlivých zón respektuje postup prací. Ten obvykle probíhá následovně: Vyndáme suroviny z lednice případně spíže, omyjeme je a začneme se samotnou přípravou jídla, které pak dáme na sporák nebo do trouby. Po uvaření bychom zase měli mít možnost odložit horké hrnce ze sporáku, aby se nám nepletly do přípravy dalšího jídla. Uspořádání zóny by mělo respektovat, zda je kuchař(ka) pravák či levák – pravákovi se bude lépe postupovat z leva doprava, levákovi naopak.

Uspořádání kuchyně by tedy mělo vypadat tak, že na kraj sestavy umístíme ledničku s mrazničkou, pak následuje odkládací plocha, pak dřez a myčka, pracovní plocha, varná deska a nakonec menší odkládací plocha, nejlépe žáruvzdorná, aby se na ni daly odkládat horké hrnce a plechy. Myčka by měla být co nejblíže dřezu, vyhneme se tak zbytečné manipulaci s nádobím.

Lednice by se vzhledem ke své výšce měla umístit na kraj kuchyně, stejně tak i vysoké skříně, popř. vyvýšená trouba a mikrovlnná trouba, spíž. Vysoké skříně z obou stran kuchyně mohou působit příliš stísněným dojmem.

Varné centrum se skládá z varné desky, která může být keramická, plynová či indukční, a digestoře. Z obou stran varné desky je vhodné mít odkládací prostor min. 40 až 60 cm.

Mycí centrum tvoří dřez a myčka, kdy dřez by měl být umístěn od varné desky alespoň 120 cm, aby bylo dostatek prostoru na pracovní plochu a z druhé strany opět 40 až 60 cm na odkládání.

Tak už víte, jakou linku si necháte vyrobit? Pokud pořád váháte, inspiraci najdete v naší galerii: