V posledních letech si zvykáme na nesnesitelná vedra, která už nejsou ve velkých městech extrémním výkyvem počasí, ale stále častěji samozřejmou součástí léta. Přesto však nejsme příliš připraveni. Podle architektky Jany Mastíkové však existuje celá řada opatření, díky kterým lze úmorným vedrům a dalším rozmarům počasí čelit.
S vysokými teplotami si umí perfektně poradit státy jižní Evropy. Během dovolené se proto rozhlížejte kolem sebe a sbírejte inspiraci. „Ve Španělsku jsou například města hustě zastavěna, tím se eliminují plochy, kam může slunce pražit. Ostatní prostory jsou chráněny pergolami či jiným zastřešením, takže je vždy alespoň v části ulice příjemný stín,“ popisuje architektka, která zde rok studovala. Na zahradě zajistí stín slunečník. V bytě mohou jeho obyvatelé sáhnout po žaluziích, roletách či závěsech. Důležité je zastínit okna, ale nechat prostor pro vánek.
Budovy mohou ovlivnit, jaké bude teplo v nich i v sousedících prostorách. Myslete na barvu fasád i materiál. „Je to jednoduché, čím světlejší a odrazivější, tím lepší,“ vysvětluje hlavní architektka studia Loxia a dodává: „Pozor, světlé barvy nezachrání vše, záleží taktéž na struktuře a na stavu materiálu.“
Ve městech nejčastěji dochází k pokrytí fasád jemným prachem. Kvůli tomu není efekt tak účinný.“ Proto je potřeba čas od času plochy omýt, opravit nebo jim dopřát nový nátěr.
Podobný problém může nastat také u skleněných ploch, jak u fasád, tak u výtahů. Skleněné kabiny se kvůli žáru mohou přeměnit na rozpálené skleníky či odrazem slunečního světla mohou oteplovat další plochy. Těmto nešvarům lze předejít orientací podle světových stran nebo konstrukčním řešením.
„U novostaveb i již stojících budov si pomáháme také strojním dochlazováním. Mám na mysli klimatizaci, na kterou si zvykáme stejně tak, jako jsme si zvykli v zimě topit. Je to trend a může se stát, že za chvíli nenajdeme dům bez klimatizace,“ dodává hlavní architektka. V domě je dobré vytvořit průvan, a pokud je teplo nesnesitelné, na trhu jsou i ventilátory s rozprašovači vody.
S tropy jdou často ruku v ruce spojeny přívalové deště, jejichž sílu lze ovšem využít. „Není dobré, když voda po dešti odtéká rovnou do kanalizace. Lepší variantou je, když se voda ztrácí postupně,“ přibližuje Mastíková. Přebytečnou dešťovou vodu lze svádět takzvanými vsakovacími kanály do speciálně konstruovaných nádrží, které ji postupně odvádějí do půdy.
Tam, kde nelze využít travnatá varianta, lze použít štěrkové drény. Navíc dešťovku lze využít i pro zálivku. „Ráda navazuji na přírodu. Voda se rozleje, ochladí okolí a obohatí prostředí o vlhkomilné druhy rostlin a zvířat. Kdo má zahradu, může sáhnout po jezírku, které nemusí být jenom okrasné. V současné době již existuje kompromis, kdy lze použít vodní nádrž na koupání a mít čistou vodu bez chemie,“ popisuje architektka.
Na balkon či terasu můžete umístit pítko pro ptáčky, které jim poslouží také jako koupadlo. Zde je ale nutné myslet na pravidelnou výměnu vody.
Nejsnadnějším a nejrychlejším řešením je použít rostliny. Populární jsou zelené střechy, které zadržují dešťovou vodu i sluneční záření. Přispívají nejen k vlastní termoizolaci a zadržování vody, ale také pomáhají proti přehřívání širšího okolí. Nicméně tento prvek se snadněji zakomponuje do novostaveb než do staveb již stojících.
Pokud střecha neumožní přímo traviny, postačí použití bílého kačírku (přírodního drobného kameniva), který také pohltí a zadrží velké množství vody a navíc odráží světlo a tím i teplo.
Majitelé nemovitostí se nemusí držet pouze v horizontální rovině, řešením mohou být také svislé zelené stěny, které jdou zároveň nainstalovat do již stojících budov, na balkony či terasy. V rámci běžného bytu lze využít květiny. Vytvoří stín a prostor rovněž mírně ochladí. Podobnou funkci mají stromy na ulicích. Výsadba stromů je ovšem běh na dlouhou trať a je potřeba vybrat správný druh, aby neznečišťoval veřejný prostor.
