Z členitého domu ubourali, co mohli, a trámy pak originálně využili
Když uviděla architektka rodinný dům obklopený přístavbami, bylo jí jasné, že volá po razantní změně exteriéru, aby získal moderní minimalistický vzhled. Vybourané trámy jí pak bylo líto vyhodit, tak je použila jak v interiéru, tak i na zahradě.
Architektka Tereza Čudová Ajmová byla původně najatá jen pro navržení interiéru nově zakoupeného staršího domu, který byl jinak k bydlení naprosto vhodný. Dopadlo to ale všechno jinak.
„Majitelé ode mě původně chtěli jen navrhnout interiér. Koupili dům, ve kterém by se dalo hned bydlet, ale protože majitel má rád design, tak pro něj byla vnitřní pohoda v interiéru důležitá. Když jsem však dům uviděla zvenčí, věděla jsem, že by to chtělo přistoupit k domu, a tedy i k projektu jako k celku, protože se mi příčilo dávat velké peníze do krásného interiéru v nehezkém domě. Navrhla jsem tedy koncepční studii, jak by dům mohl vypadat, a protože se majitelům návrh líbil, přistoupili na myšlenku kompletní přestavby,“ vzpomíná na začátek procesu Ing. arch. Tereza Čudová Ajmová.
Co přečnívá, musí pryč
Jako první se dočkaly proměny dvě přístavby v zadní části domu, ve kterých byl bazén a kůlna na nářadí. Sedlová střecha byla nahrazena plochou a změnilo se i jejich využití – nastěhovala se do nich hlavní ložnice s koupelnou, šatnou a saunou. Zbylo místo i na venkovní kuchyni a sklad nářadí. Přístavby získaly velkou prosklenou stěnu a elegantní fasádu z thermo borovice.
Podobně architektka „odsekla“ balkonek nebo trojúhelníkový arkýř u hlavní budovy v místě obývacího prostoru. „Co vybočovalo, to jsme ubourali a zarovnali, aby objekt získal obdélníkové tvary. Platí to i pro přesahy střech. Aby dům nevypadal jako selská chalupa nevhodně zasazená do příměstské lokality, ořezali jsme všechny přesahy a výsledkem je hladký štít,“ pokračuje architektka.
Dřevěné trámy z rozebraných střech nad původní bazénovou halou bylo škoda vyhodit.
„Bylo mi líto toho množství dřeva, tak jsme většinu využili – v exteriéru na vyvýšené záhony, částečně je z něj i pergola a pokračovali jsme vstupními schody do domu. V interiéru jsme pak na tento prvek navázali třeba předstupni pod hlavním ocelovým schodištěm,“ vypočítává Ing. arch. Tereza Čudová Ajmová – ve stejném designu je i originální konferenční stolek v obýváku poskládaný ze tří rovnoběžných trámů, prostě ani trám nazmar.
Z členitého domu ubourali, co mohli, a trámy pak originálně využili
Jak se řemeslníci pořádně zapotili
Může tak začínat pohádka, ale práce na zavěšeném ocelovém schodišti rozhodně pohádkou nebyla. „Připravila jsem výkresy i 3D model, podle kterých jsme vše nechali vyřezat z ocelových plátů na laseru, takže se schodiště snadno sestavovalo jako skládačka. Ale přestože vypadá vzdušně, ocel je sama o sobě těžká a schodiště vážilo přes půl tuny… Když jsem pak viděla zámečníky, jak ty jednotlivé díly tahají a navařují ručně, protože žádnou mechanizaci dovnitř nedostali, tak to byl z jejich strany opravdový majstrštyk,“ chválí řemeslníky.
Schodiště ale není jediný atypický prvek navržený architektkou. Třeba stěna za televizí je ze surového ocelového plechu, do kterého je laserem vyřezané perforování. Z černého ocelového plechu je i vinotéka, věšáky v zádveří nebo koupelnové prvky zase z ocelových prutů.
Z členitého domu ubourali, co mohli, a trámy pak originálně využili
Barevně střízlivý interiér
Co do barevnosti je interiér pojatý velmi střízlivě. Dominuje mu zmíněná ocel, dubové podlahy a šedobílé štuky. Tyto barvy ctí i dominantní prvky zařízení jako prostorné pohodlné sezení Sancal – Mousse se šedým potahem či elegantní černý jídelní stůl.
Až na barevné výjimky v pokojích obou slečen, které jsou růžové, jsou tedy stěny v ostatních částech domu laděny lehce do šeda. „Chtěla jsem ponechat interiér jen vyštukovaný, protože štuk je trochu flekatý a vidíte v něm tu živost. Když ho přemalujete malířskou barvou, vznikne jednolitá unylá barva, nevidíte ty tahy, jak to štukovali řemeslníci. Někde ale štuk ponechat nešlo, tak jsme použili šedobéžovou výmalbu.“
Podobnou přirozenost požadovala architektka i od venkovní omítky, nespokojila se s až strojově uhlazenou „klasikou“ a nechala ji během omítání ručně narušit, čímž získala přirozenost a nepravidelnost ruční práce řemeslníků.
Z členitého domu ubourali, co mohli, a trámy pak originálně využili
Světlo, světlo a zase světlo
Přirozenost je podstatou celého návrhu, (přirozené) světlo nevyjímaje. „Pro mě je světlo alfa a omega a je to vidět na realizacích, přirozené světlo dělá velkou část interiéru. Pokud rekonstruujeme, většinou zvětšujeme okna a snažím se dostat přirozené světlo i do míst, kde to lidé většinou neřeší. Platilo to i pro tento dům. Schodišťový prostor jsme prosvětlili motoricky ovládaným střešním oknem stejně tak horní koupelnu. Pro ni jsem si vzhledem k vlhkosti prostředí nechala doporučit bezúdržbové okno Velux, tedy bílou polyuretanovou vrstvou potažený dřevěný rám.“
Pro horní šatnu mezi pokoji dcer střešní okno použít nešlo, protože nad šatnou je malá půda, proto architektka zvolila světlovod: „Nechtěla jsem, aby šatna byla závislá jen na umělém osvětlení, tak jsme světlo přivedli světlovodem.“
Po něm nakonec sáhla i v šatně přízemní jednopodlažní budovy, která navazuje na ložnici majitelů, ač tady se naopak na první pohled nabízelo spíše střešní okno v nové pultové střeše. Zvolený světlovod Velux je však důkazem promyšlenosti každého detailu – ložnici totiž odděluje od šatny příčka, která nedosahuje až do stropu.
„Pokud bychom nad šatnou udělali klasické střešní okno, tak tím, že dělicí příčka nejde až ke stropu, by majitelům ráno přes šatnu svítilo do postele sluníčko a budilo by je. Proto jsme zvolili světlovod a dali ho do tubusu tak, aby spodní hrana tubusu vyústila níže, než je horní hrana příčky – světlo tedy jde jen do šatny. Samozřejmě něco málo se odrazí, ale není to tak, že se probouzíte a nad vámi svítí koláč ranního slunce,“ okomentovala poslední detail Ing. arch. Tereza Čudová Ajmová.
Publikováno: 9. 12. 2020, Autor: autor: Z dostupných zdrojů vytvořila redakce
