Dělá vám soused naschvály? Můžete se obrátit na obecní úřad nebo na policii

Když máte slušného souseda, s kterým občas přátelsky poklábosíte, bydlí se vám úplně jinak, než když je soused věčně nabroušený a neustále vám dělá naschvály. Jak se v takovém případě bránit? Zeptali jsme se odborníka na sousedské vztahy i právo.

Ondřej Rose se při své práci setkává s různými lidmi, kteří se na něj obracejí se svými problémy nejen ohledně bydlení, ale i sousedských vztahů a žádají ho o radu. Kdo je vlastně váš soused a jaká vůči němu můžete uplatňovat práva, a naopak jaké k němu máte povinnosti? Jak to chodí v praxi a co k tomu uvádějí příslušné paragrafy? Vyzpovídali jsme ho!

Kdo je vlastně soused? Je tento pojem nějak vymezen?

Pojem soused není přesně v občanském zákoníku vymezen. Z hlediska soukromého práva je sousedem každý, kdo má společnou hranici s vaším pozemkem. To může být přeneseno i na jinou nemovitost, například byt. Z hlediska stavebního zákona č. 183/2006 je zde vymezen okruh účastníků řízení, tedy osob, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo může být takovým řízením dotčeno.

Zjednodušeně řečeno, za souseda lze tedy považovat i osobu, se kterou sice nesdílím společnou hranici pozemku, ale kterou mohu svým jednáním obtěžovat.

Jaká jsou práva a povinnosti sousedů?

Práva a povinnosti vycházejí jednak z listiny základních práv a svobod a z vlastnického práva, kde je v občanském zákoníku jasně napsáno: „Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.“

A dále se k tomu uvádí: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“

Co tedy dělat, když strom přerůstá sousední pozemek?

V případě přerůstajícího stromu či jeho větví na cizí pozemek zákon hovoří jasně v §1016:

„Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.“

Dělá vám soused naschvály? Můžete se obrátit na obecní úřad nebo na policii

V praxi to znamená, že pokud se dostanete do sporu se sousedem, bývá nejlepší řešení se pokusit řešit spor domluvou. Zákon zde přímo vybízí, „požádat nejprve souseda“, aby situaci napravil, např. odstranil větve či kořeny stromu, teprve poté, pokud soused nezareaguje, smíte ze svého pozemku ve vhodné době šetrným způsobem přerůstající větve odstranit, a to pokud možno mimo vegetační období, čili v zimě.

Zákon také v rámci prevence stanoví pravidla pro výsadbu stromů u společné hranice se sousedem, kdy stromy vzrůstu nad 3 metry smí být sázeny 3 metry od společné hranice pozemku, ostatní stromy 1,5 metru od společné hranice. I zde platí výjimky pro případ zvlášť chráněného stromu či v případě, kdy sousední pozemek tvoří les či sad.

Co se spadanými jablky ze sousední zahrady?

Dalším sporem mohou být plody rostoucí na přerůstajících stromech, kdy podle zákoníku platí pravidlo, že plody, které již spadly na sousedův pozemek, patří sousedovi, zatímco plody, které stále visí na stromě nad sousedovým pozemkem, náleží vlastníkovi stromu.

Také v případě staveb může soused požadovat, aby na jeho pozemek nestékala z vaší stavby voda či nepadal sníh a led.

Jak řešit vzniklé problémy?

V případě jakýchkoli sporů, ať už se jedná o hlučného souseda, rušení nočního klidu (22.00–6.00 hod.), obtěžování kouřem ze sousedova grilu či komínu, bych vždy doporučil nejprve řešit spor domluvou. Zachovají se tak dobré sousedské vztahy. Ne vždy si sousedé uvědomují, že svým počínáním obtěžují ostatní a ve velké většině případů domluva pomůže.

Čtěte také:

A když domluva nepomůže?

Dalším krokem je písemně vyzvat souseda, aby se svým počínáním, které vás obtěžuje, přestal. Pokud však domluva ani výzva nepomůže a takový soused dále vědomě obtěžuje ostatní, lze se obrátit na příslušné orgány – policii, obecní úřad, krajskou hygienickou stanici apod.

Poslední možností, jak můžete bránit svá práva, je podání žaloby k soudu. V takovém případě však bude třeba se obrnit trpělivostí, neboť se jedná o zdlouhavý proces.

Galerie k tématu: