Máte na trávníku suché fleky? Možná jde o plíseň sněžnou
Objevili jste při obhlížení zahrady nepravidelné skvrny odumřelé trávy? Možná by vás to ani nenapadlo, ale může jít o varovný signál, že trávník je napadený plísní sněžnou. Poradíme vám, co s tím i co dělat, aby se to už neopakovalo a nemuseli jste provádět nový výsev.
Světle růžová plíseň trav, označovaná jako plíseň sněžná, je jedním z nejrozšířenějších a také nejzávaznějších onemocnění trávníků. I když bílé nebo narůžovělé podhoubí se nejčastěji objeví, když roztaje sníh, výskyt plísně sněžné se sněhem přímo nesouvisí.
Kde se vyskytuje?
Toto onemocnění napadá častěji trávníky, na nichž zůstalo neodklizené listí a zbytky posečené trávy a kde je hodně hutný půdní povrch. Rizikovým faktorem je také vyšší vlhkost, která souvisí s bohatými podzimními a zimními srážkami. Často se objevuje na trvale stinných místech. Nicméně ke vzniku tohoto onemocnění přispívá také rosa.
Zbytky posečené trávy, odumřelých rostlin, plevelů a mechu je třeba pravidelně odstraňovat, ideálně na jaře i na podzim, v případě vyššího zatížení trávníku i častěji. Travní plsť neboli stařina, která z těchto zbytků vzniká během vegetace, navíc brání pronikání živin, vzduchu a vláhy ke kořenům trávníku. Trávník kromě toho zakoření jen mělce ve vrstvě plsti a v sušším období pak vysychá. Oslabený trávník pak opět snadněji napadnou houbové choroby a plísně.
Máte na trávníku suché fleky? Možná jde o plíseň sněžnou
Důležitá je prevence
Také v tomto případě platí, že nejlepší je provést preventivní opatření, aby trávník vůbec nezačal plesnivět. K tomu je ideálním obdobím podzim. Trávník je důležité před zimou důkladně vyhrabat, aby v něm nezůstaly zbytky posečené trávy a spadaného listí.
Kromě této manuální ochrany je vhodné využít schopností chemických přípravků. Místo dusíkatých hnojiv podporujících bujení trávníku je třeba na podzim hnojit síranem draselným nebo jiným prostředkem, které obsahuje draslík. V rámci prevence se také doporučuje postřik fungicidním přípravkem.
Máte na trávníku suché fleky? Možná jde o plíseň sněžnou
Co dělat na jaře?
Dříve, než se vypravíte pro travní semeno a začnete vysévat nový trávník, se můžete pokusit ten stávající zachránit. K důkladnému pročesání trávníku, zlikvidování travní plsti a celkové regeneraci poslouží klasické hrábě. Efektivnější a pohodlnější je však použít vertikutátor a pravidelně s ním provzdušnit trávník na jaře i na podzim.
Co to je vertikutace?
Jedná se o činnost, která by měla být nezbytnou součástí péče o trávník nejen po zimních měsících, ale také před zimou. Jde o šetrné nařezávání travních drnů, při kterém dochází k odstranění plevelů, mechů a odumřelých částí rostlin (tzv. plsti).
Vertikutací jednak zbavíte travní porost zmíněné travní plsti, která nepropouští do půdy vláhu ani živiny, kvůli čemuž se trávník dusí a pomalu odumírá. Za druhé se pomocí vertikutačních nožů přesekají travní výběžky, čímž se podpoří tvorba nových výhonků, zvětšuje se kořenový systém, porost snáze přijímá živiny, houstne a zabraňuje se nežádanému vyholování. Vertikutací navíc omezíte riziko šíření houbových chorob a potlačíte šíření plevelů.
Máte na trávníku suché fleky? Možná jde o plíseň sněžnou
Čím se vertikutace provádí?
Na výběr máte v podstatě ze dvou způsobů. Ruční nebo za pomoci mechaniky. Na menších travních plochách si vystačíte s vertikutačními hráběmi, které se díky svým zahnutým nožům lehce zařezávají do travního drnu a odstraňují plsť. Na větších plochách oceníte pomoc mechanických, elektrických či benzinových vertikutátorů, které jsou vybaveny ostrými noži, které se svisle zařezávají do drnu. Důležitý je co možná nejtěsnější odstup nožů.
Ani při vertikutaci by se však nemělo nic přehánět. Ačkoliv většina strojů nabízí pět možných poloh nastavení pracovní hloubky, příliš hluboký zářez nožů vertikutátoru (více než 3 milimetry) by mohl poškodit kořenový systém i rostliny samotné. Navíc v takovém případě dochází k nadměrnému zatížení motoru i nožů, které se silně opotřebovávají.
Máte na trávníku suché fleky? Možná jde o plíseň sněžnou
Jak na to?
Jarní vertikutaci proveďte ideálně dva dny po dešti, kdy je půda mírně vlhká. Začněte tím, že posečete trávník na výšku 3 až 4 cm. Při vertikutaci postupujte pás po pásu – napřed podélně, následně příčně. Nože vertikutátoru by neměly zasahovat hlouběji do trávníku než 3 mm. Veškeré zbytky po vertikutaci je pak potřeba důkladně vyhrabat.
Při nákupu vertikutátoru se zaměřte hlavně na to, aby měl bytelnou a stabilní konstrukci, která zajistí, že se při práci stroj nebude kymácet. Před noži by nemělo být příliš volného místa, neboť se tam hromadily chuchvalce plsti a stroj by se tak ucpával. Dále zkontrolujte dostatečně velký výhozový prostor a snadné, plynulé nastavení hloubky vertikutace.
Optimální je pořídit si vertikutátor, který má dva válce. Provzdušňovací válec s pružinami důkladně vyčeše z trávníku plsť, takže se zvýší cirkulace vzduchu a zároveň se zlepší příjem vláhy a živin. Tím se také snižuje riziko napadení plísňovým onemocněním. Druhý, vertikutační válec s noži prořeže vodorovné travní odnože, což podporuje tvorbu nových výhonů. Trávník tak postupně houstne a regeneruje se.
Text: Ivana Kukalová, foto: Shutterstock.com
Publikováno: 16. 6. 2022, Autor: autor: Ivana Kukalová
