Zářivé barvy, volnost a radost ze života, to evokují divoká 60. léta ve slunné Kalifornii. Stejně působí i dům na Mallorce, který pro sebe ve stejném duchu vytvořila výtvarnice Christine Leja.
„Navrhování a realizace interiérů je jednou z nejkrásnějších profesí, protože s každým novým klientem přichází nová výzva. Než se pustím do návrhu, snažím se seznámit s potřebami, přáními, sny a životní filozofií budoucího obyvatele.
Ale jak to udělat, když navrhuji interiér sama sobě? Budu stejně statečná a pevná, jako když představuji své vize klientovi? Vím, co opravdu potřebuji, znám skutečně své touhy? Mám si také napsat seznam svých návyků a preferencí, abych vytvořila jedinečný prostor? Bude to fungovat, když je designér zároveň budoucím obyvatelem?
Ano, bude! Možná to trvalo déle než obvykle, některá rozhodnutí jsem přehodnotila, ale alespoň jsem nemusela nic vysvětlovat a před nikým se ospravedlňovat, protože jsem to já, kdo tu bude později žít. Hrála jsem si s nápady bez omezení, konvencí a bez pravidel.
Jedinou vizí, s kterou jsem do projektu vstupovala, byla představa bungalovu z druhé poloviny minulého století v typickém duchu LA. Myslím, že to byla ta obrovská yucca v zahradě, která mě navedla na myšlenku Západního Hollywyoodu a tato inspirace se nesla celým projektem.
Musela jsem respektovat vzhled a dispozici domu ze 60. let, s tím se nic dělat nedalo. Od začátku bylo jasné, že je potřeba dům otevřít a vyčistit vnitřek domu a přizpůsobit ho současné koncepci otevřeného interiéru.
Nakonec zmizela více než polovina obvodových stěn, které nahradila francouzská okna a rozbili jsme všechny vnitřní stěny, čímž se interiér propojil s terasou, zahradou a výhledem na moře.
Místo šesti ložnic mám nyní tři, každou s koupelnou. Místo nízkého a uzavřeného obývacího pokoje vznikl otevřený obytný prostor s pět metrů vysokým stropem. Abych sjednotila plochu, nechala jsem položit jednotnou cementovou podlahu po celé ploše domu, dokonce i ve sprchách. Podlahové vytápění je nejpříjemnější, když doma chodím v chladných dnech bosa.
Jednotlivé koupelny jsem odlišila různými sadami ručně vyrobených dlaždic, v domě je použito šest různých tapet, tyrkysová kuchyně je vyrobená na míru – všechny tyto detaily dodaly domu neopakovatelnou atmosféru.
Mozaikové dlaždice byly na zakázku vyrobeny v jižním Španělsku, tapety pocházejí z celého světa, mramor z Itálie, žaluzie byly navrženy a vyrobeny v Polsku, lampy a lustry jsou od portugalské firmy DelightFULL. Konečná podoba – říkám tomu „potpourri“ – je výsledkem mých cest po světě, kde jsem posbírala, co mě oslovilo, a nakonec sestavila svou vizi.
Sběratelské předměty, jako je židlička nebo sbírka starožitných vodních lyží, byly důsledkem náhody. Každý kus nábytku byl vybrán a dohledán tak, aby dům odpovídal mému stylu a potřebám. Tak jak je, je perfektní pro mě a můj způsob života,“ říká designérka a majitelka úžasného domu Christine Leja.
Publikováno: 23. 3. 2022, Autor: autor: Jana Truksová