Velkou rekonstrukcí prošla dvě podlaží historického paláce v italském městě Brescia. Zůstaly odhalené části cihlových zdí i původní trámový strop. Jelikož jsou oba prostory velmi hluboké, ale mají jen dvě okna, přistoupili architekti k neotřelému řešení, jak dostat do všech částí bytů denní světlo a čerstvý vzduch.
Interiér zdevastovaného historického domu definují vysoká okna sahající od podlahy téměř ke stropu. Bohužel, disponuje každý z prostorů pouze dvěma okny umístěnými po jedné stěně, a tak bylo nutné najít řešení, jak prosvětlit celý interiér a dostat do něj čerstvý vzduch. Řešení architektů je velmi originální a nezvyklé, ale také elegantní a funkční.
Ke každému z prostor přistupoval architekt Alessandro Preda rozdílně a využil různou výšku stropu. Mezonet v pianu nobile, ve druhém nadzemním podlaží, využívá vertikální aspekt s výškou stropu 4,4 metru. Byt se zaoblenou stěnou, který se nachází ve třetím nadzemním podlaží, naopak více pracuje s horizontálním směrem a místnosti odděluje sníženými příčkami.
Byty jsou vybaveny střídmě, ale pečlivě vybraným mobiliářem. Na míru vyrobené kuchyňské sestavy a truhlářské prvky z dubového dřeva doplňuje v mezonetu bílý a dubový nábytek, v bytě druhém nábytek z ebonizovaného tmavého dubu. Většina mobiliáře zachyceného na fotografiích pochází z dílny miduny, sesterské společnosti architektonického studia.
Demolice odhalila poklad
Oba interiéry byly v nevyhovujícím technickém stavu. Původní dispozice rozdrobila prostory na množství malých místností, některé bez přístupu denního světla. Štukový podhled zakrýval nejzajímavější architektonické prvky – zdobené dřevěné průvlaky a dřevěný trámový strop. Ty byly odhaleny až na začátku demoličních prací.
Nosné dřevěné průvlaky vykazovaly v nálezovém stavu viditelný průhyb. Nosná konstrukce byla proto zespodu vyztužena ocelovými sloupy a trámky a shora ve skladbě podlahy doplněna betonovou mazaninou s kari sítí.
Cílem architektonického řešení bylo připomenout velkorysou atmosféru původních prostor a přitom vytvořit čitelnou a funkční vnitřní dispozici.
Snížená výška stěnových objektů propouští světlo do hloubky dispozice. Ve stejné výšce končí také sádrokartonová předstěna u obvodových zdí. Slouží nejen k zakrytí nerovností historické konstrukce, ale také ke skrytému vedení instalací (rozvody elektřiny a médií) a k vystavení osobních předmětů v mělkých nikách.
Mezonet piano nobile
Mezonet v podkroví se nachází v místě původního hlavního společenského sálu paláce. Velkorysost historického prostoru připomíná záměrně odhalená nepřerušovaná plocha stropu. Vložené objekty koupelny a spacího patra jsou řešeny jako abstraktní propojené útvary. Z obytného prostoru vede schodiště na spací patro, kde široká sádrokartonová konstrukce zábradlí slouží zároveň jako čelo postele a noční stolek. Objekt spacího patra v sobě skrývá další úložné skříňky, regály a niky.
Byt se zaoblenou stěnou
Prostor v přízemí rozdělují dvě snížené příčky, oblá a pravoúhlá, a samostatný objekt koupelny a šatny. Jednotlivé místnosti jsou tak spíše naznačené než přísně uzavřené. Oblá příčka odděluje malou kuchyň na jedné straně a útulný výklenek jídelny s kulatým stolem na druhé straně. Pravoúhlá příčka definuje přechod z obytného prostoru do ložnice. Směrem do obytného prostoru navíc vytváří polici pro televizní obrazovku a niku pro radiátor, směrem do ložnice čelo postele.
Publikováno: 8. 3. 2022, Autor: autor: Julie Veselá