Z neobyvatelné půdy je malý byt. Majitelé pomáhali a šikovností zaskočili i řemeslníky
Čtyřčlenná rodina žije v klasické řadovce. Dospívající dcera zatoužila po soukromí a vlastním prostoru. Jediným způsobem, jak jí vyhovět, bylo kompletně předělat do té doby nevyužívanou půdu, kam se vstupovalo po stropním žebříku. Vedle toho se rodina rozhodla pro kompletní rekonstrukci domu, aby ho zmodernizovala a konečně proměnila tmavé místnosti v prostory plné světla.
Z neobyvatelné půdy je malý byt. Majitelé pomáhali a šikovností zaskočili i řemeslníky
Rekonstrukce se ujala zkušená architekta Tereza Čudová Ajmová, jejímž krédem je pravidlo, že „interiér dělá světlo“. A to se stalo alfou a omegou celé rekonstrukce.
Tento koncept naplnila tak, že okna a posuvy s hliníkovými profily a posuvy Schüco nechala opatřit práškovou barvou se strukturou Carbon 01. „Nechtěla jsem, aby vypadala jako plastová. Okna jsme měnili ve všech místnostech, původní byla prapodivně členěná. Vypadala hrozně, a když navíc do půlky malých oken dáte příčku, která je patnáct centimetrů široká, tak se moc světla do pokoje nedostane. Proto jsme z dvoudílných oken udělali jednodílná, aby se dovnitř dostalo více světla, současně to i lépe vypadá,“ pokračuje ing. arch. Tereza Čudová Ajmová.
„A i když jsme například v ložnici kus balkonových dveří dole zazdili a udělali kontinuální parapet přes celou šířku okna, díky minimálnímu členění a užším okenním profilům, je v ložnici více světla než předtím.“
Z neobyvatelné půdy je malý byt. Majitelé pomáhali a šikovností zaskočili i řemeslníky
Světlé barvy a zajímavé struktury
K prosvětlení interiéru architektce pomohla nejen okna, ale také práce s barvami a materiály v interiéru: bílou výmalbou stěn či běleným dubem na podlaze, ale i shrnovacím textilním baldachýnem nad terasou u obývacího pokoje orientovaného prosklenou stěnou na jih. Zatímco v létě je totiž nutné tepelnou energii ze slunečních paprsků stíněním odrazit, v zimě je stříška zatažená, protože hluboká dispozice úzkého obývacího pokoje je vděčná za každý lux navíc.
Výsledkem je hodně světlý interiér se střízlivým základem v neutrálních barvách (bílá, šedá, šedobéžová, černá) s barevnými akcenty.
„Vše, co je pevně zabudované, je světlé, s výjimkou visutého černého ocelového schodiště do podkroví. S barvami jsme si hráli u vyměnitelných prvků, jako je růžová sedačka nebo modré jídelní židle. Ale to jsou věci, které když majitele omrzí, tak je vymění nebo přečalouní,“ vysvětluje architekta.
Z neobyvatelné půdy je malý byt. Majitelé pomáhali a šikovností zaskočili i řemeslníky
Práce se „sousedskou stěnou“
„Koncept rekonstrukce domu je založen na tom, že jedna stěna sousedící s vedlejším domě je vždy nějak pojatá, buď jsou to přiznané cihly, které se mi ale nechtělo v dětském pokoji opakovat, tak jsem navrhla tapetu. Nabídla jsem několik grafik, jedna z nich např. vypadala jako stránka ze sešitu z matematiky s přeškrtanými příklady, ta kupodivu nevyhrála :-), zvítězil motiv s kosmonautem,“ říká ing. arch. Tereza Čudová Ajmová.
Naopak přiznané tvárnice přetřené bílou barvou najdete v obýváku. Ze stěny nechala oškrabat omítku a pouze je natřela na bílo, aby byla vidět jejich textura a nevznikly jen sterilní hladké zdi. „Podobně jsme odhalili pórovitý povrch schodiště z monolitického betonu, které vede do patra – schodiště má krásný tvar a ta omítka na něm byla vyloženě škoda.“ Pod schodiště architektka přidala lavici se zásuvkami, lampičku a vytvořila tam útulný čtecí koutek s knihovnou.
Ostatně osvěžujících designových úprav je v interiéru více, ať už se jedná o originální topná tělesa, nebo zmíněné ocelové schodiště. „Tradiční radiátory jsme nahradili topnými spirálami, jaké se kdysi používaly v průmyslových halách. Líbí se mi, mají dobré tepelné vlastnosti, jen na úklid nejsou ideální, usazuje se v nich prach,“ připouští architekta.
Z neobyvatelné půdy je malý byt. Majitelé pomáhali a šikovností zaskočili i řemeslníky
Proměna podkroví
Budoár pro malou slečnu vznikl z neobyvatelné půdy, která se proměnila střízlivý interiér s barevnými akcenty a texturou povrchů.
„Byla to klasická půda, kterou běžely příhradové dřevěné vazníky. Nebyla obyvatelná, lezlo se do ní z chodby po vytahovacím žebříku. A vůbec, celý interiér domu byl tmavý,“ vzpomíná ing. arch. Tereza Čudová Ajmová.
Z chodby v patře se již do nového podkroví s pokojem pro dceru nešplhá po žebříku, ale po zavěšeném, laserem vyřezávaném ocelovém schodišti tzv. mlynářských schodech, které byly zvoleny z nedostatku místa.
Nový pokoj dcery se rozprostřel přes celý půdorys domu. Jen na kratších stranách, kde už je střecha hodně zkosená k podlaze, vznikly skryté odkládací úložné prostory na zimní bundy, do nichž se vchází nízkými dveřmi.
„Museli jsme zesílit konstrukci střechy, abychom mohli vyřezat trámy. Střechu jsme kvalitně zateplili a na každou z protilehlých stran umístili jedno celodřevěné střešní okno Velux s trojsklem a venkovní markýzou.“
Venkovní markýza z průhledné tkaniny je důležitá v létě, kdy zabraňuje přehřívání, ale zároveň propouští dovnitř světlo. Na plochu téměř dvaceti metrů čtverečních se vešla široká postel, pracovní stůl i vlastní koupelna. „Dcera je nadšená, má svoje soukromí včetně koupelny.“
Z neobyvatelné půdy je malý byt. Majitelé pomáhali a šikovností zaskočili i řemeslníky (Zdroj: ) Z neobyvatelné půdy je malý byt. Majitelé pomáhali a šikovností zaskočili i řemeslníky (Zdroj: ) Z neobyvatelné půdy je malý byt. Majitelé pomáhali a šikovností zaskočili i řemeslníky (Zdroj: )
Šikovní domácí
Majitelé se nadšeně pustili nejen do spolupráce na projektu, ale také do prací na úpravách domu. „Jsou hrozně šikovní a chtěli spolupracovat nejen ve smyslu návrhů, ale i samotné realizace a hlavně dokončovacích prací – třeba stůl s lavicí na terase si vyrobili sami!
„Poslala jsem jim odkaz na jeden díl televizních proměn zahrad, ve kterém vyráběli stůl s lavicí, a majitelé si ho podle toho pořadu udělali také. Spoustu věcí si sami dovylepšili a dovyladili. Třeba v podkrovním pokoji paní majitelka sama přečalounila postel. Jen jsem se zmínila, že by bylo hezké, kdyby postel měla kostkovaně šedé čalounění, a paní šla, koupila látku a přečalounila ji. Takový přístup není obvyklý, ale bylo to moc milé. Třeba některé precizní práce řemeslníci nechtěli dělat, utekli od toho, protože to byla piplačka, tak pán vzal špachtličku a udělal to sám,“ uzavírá ing. arch. Tereza Čudová Ajmová.
