Jak se měnila obliba podlahových krytin za posledních 25 let

V čase se náš vkus neustále mění a vyvíjí. Stejně tak jde dopředu vývoj materiálů a technologií. Dnes se podíváme na podlahové krytiny, které z nevýrazné a potlačované Popelky našich domácností vyrostly v zásadní designový prvek. Ovšem hlavní posun se projevil v jejich technických parametrech a užitných vlastnostech a samozřejmě také v designovém provedení.

Od masivu k vícevrstvým krytinám

Dřevěné krytiny patřily a stále patří mezi ty nejluxusnější. Před čtvrt stoletím byly jedinou možností masivní parketové vlysy, které se dodatečně lakovaly, aby byly ochráněné před povrchovým poškozením.

V polovině 90. let přišel čas vrstvených podlah. U nás se ujaly zejména třívrstvé dřevěné podlahy, které svou popularitou zastínily i do té doby nejrozšířenější masivní parkety. Jejich obliba spočívala v jednoduchosti pokládky, povrchové úpravě hotové již z výroby a ve větší stabilitě. Zpočátku byly vybaveny perodrážkou a lepily se k podkladu, mnohem častěji se ale pokládaly plovoucím způsobem a lepidlo se vkládalo do perodrážky.

Další zlom přinesly na přelomu tisíciletí zámkové spoje, které usnadnily a urychlily pokládku dřevěných podlah, zároveň zvýšily pevnost i odolnost spojů a nabídly nové možnosti při renovacích.

Jak se měnila obliba podlahových krytin za posledních 25 let

Od buku k dubu

Nejvýraznější módní vlny prodělal vnější vzhled podlah, hlavně ve výběru dřeva. Před 20 lety zaznamenala velký vzestup třívrstvá podlaha z buku, kterou popularita vynesla až na zhruba 45 % veškerého prodeje dřevěných krytin. Dnes však představuje necelé 1 %.

Měnily se i preference barev. Zatímco před deseti lety byly velice populární červené dekory, které nabízí třešeň, jatoba či merbau, a jejich prodej zaznamenal dynamický nárůst, po třech až čtyřech letech zájem opět klesl a od té doby se prodávají minimálně. Lépe je na tom tmavě hnědý dekor ořechu, který byl hodně oblíbený čtyři až pět let zpátky.

Vlny popularity určitých podlah ovlivňuje také vývoj výroby. Kupříkladu dubové dekory, které byly dříve nabízeny jen v přírodní barvě, dokážou dnes výrobci kolorizovat do různých odstínů. To také zapříčinilo, že dub tvoří momentálně více než 90 % prodeje. Nejoblíbenější jsou přitom bělené a šedé dekory. Zvýšená vlna popularity po dubových dekorech s sebou ale přinesla velký nedostatek dubového dřeva na trhu.

Tři, dvě nebo jedna lamela?

S nástupem vrstvených podlah tvořily až 99 % prodeje 3lamelové dekory. Před deseti lety nastala vlna 2 lamel, které si z prodeje ukrojily zhruba 30 %, a po uplynutí dalších čtyř let přišly do kurzu 1lamelové dekory. Ty dnes mezi zákazníky jednoznačně patří mezi nejžádanější a v prodeji dohnaly 3lamely, které se primárně dodávají do developerských projektů v rámci standardního vybavení. Přetrvávající zájem o 3lamelové dekory je bezesporu daný jejich nižší cenou.

Určitý posun lze najít i v rámci 1lamelových vzorů, u kterých se objevují stále větší formáty, tzn. širší a delší prkna. „Tento trend souvisí s rostoucí životní úrovní a tím i větší plochou obývaných místností. Dřívější dvacetimetrové pokoje nahradily místnosti o ploše 50, ale i 70 m2, které by například 3lamely opticky roztříštily. Proto do nich majitelé pořizují 1lamely, často maxi formátů, které mají ve velkých prostorách možnost krásně vyniknout,“ vysvětluje Petr Kratochvíl, zakladatel společnosti Kratochvíla parket profi.

Existují poměrně velké rozdíly ceny v počtu lamel. To je dáno spotřebou dřeva. Pro 1lamely se používá pouze střed kmene, další části dřeva slouží k produkci 2lamel a okrajové části pro 3lamely.

Nové povrchové úpravy

Velkou změnou v povrchové úpravě dřevěných podlah byl přechod od lakované k olejované úpravě. Lidé se dlouho obávali náročnosti údržby olejovaných podlah a trvali na laku. Teprve se zájmem o ekologické bydlení vznikla poptávka po ošetření povrchu dřevěných podlah olejem. Dnešní poměr prodeje laku a oleje je odhadem půl na půl.

S lakem a olejem souvisí i lesk a mat podlah. Kdysi se nejčastěji prodával saténový lak označovaný jako polomat, dnes vzhledem k rostoucí oblibě olejovaných podlah převládají matné povrchy, evokující přirozenost dřeva. Proto i v sortimentu laků najdete laky vytvářející matné a extra matné povrchy.

Také ostatní povrchové úpravy se výrobci snaží posouvat stále dál. Vymysleli například kartáčovaný povrch, při němž se odstraňují měkká vlákna dřeva, a tím se zvýrazňuje jeho kresba. Katrování zase na každé lamele vytváří reliéf příčných zářezů, ruční škrábání zvýrazňuje a dokresluje přirozenou kresbu dřeva a tzv. „V“ drážky představují zkosené hrany lamel. Uvedené úpravy zvyšují přírodní vzhled krytiny, resp. její rustikální ztvárnění. Boom těchto podlah nastal přibližně před šesti lety. Dnes je namísto velmi rustikálních povrchů patrný návrat k dekorům v klidnějším pojetí s méně suky a minimálními odchylkami v barevnosti.

Laminát jako věrná napodobenina dřeva

Nástup laminátových podlah byl dán především jednoduchostí pokládky a věrným vzhledovým napodobením dřeva. A proto oblíbenost těchto podlah kopíruje trendy projevující se u dřevěných krytin.

Zpočátku měly všechny podlahy z laminátu 3lamelové vzory, dnes je většina novinek v 1lamelovém provedení. Také hladké povrchy jsou minulostí, výrobci přešli na dekory s „V“ drážkami, které evokují vzhled prken, tzv. gravír napodobuje techniku kartáčování dřeva a kromě polomatné klasiky se nabízejí matné nebo vysoce lesklé dekory. Posledním trendem je tzv. synchronní struktura, která na rozdíl od náhodného zplastičtění povrchu obvykle neodpovídajícího rozmístění suků a prasklin v dekoru dokonale kopíruje kresbu dřeva.

Boom vinylu pomalu ustupuje

Před 25 lety se vinylová podlahová krytina vyráběla výlučně v rolích. Lidé vybírali pouze dekor a šířku a materiál z minulosti chybně označovali jako linoleum nebo lino. Jedná se však o úplně jiný produkt. Zatímco linoleum je přírodního původu, vinyl je zkrácená forma slova polyvinylchlorid, jde tedy o podlahovinu z PVC, které se vyrábí z etylenu a chloridu sodného.

Před osmi lety se významným milníkem stala výroba tvrzených vinylových dílců, označovaných zkratkou LVT neboli Luxury Vinyl Tiles, které se lepily k podkladu. Surovina, z níž se desky vyrábějí, je stejná jako u rolových produktů, rozdíl spočívá v obsahu tzv. změkčovadel – krytina dodávaná v roli obsahuje kvůli požadované ohebnosti více změkčovadel neboli plastifikátorů, v pevných dílcích je jich obsaženo méně.

Další zásadní etapou je provedení vinylových dílců se zámky, na které přešli výrobci před pěti, šesti lety. „Nástup zámkové inovace byl zpočátku pomalejší, a to z důvodů vyšší ceny, která však postupně poklesla na zákazníky akceptovatelnou úroveň a popularita tohoto produktu je nyní na vzestupu. Aktuálně je odhadovaný poměr prodeje lepených vinylových dílců a dílců pokládaných plovoucím způsobem 60 : 40 a výhledově by se měl zlepšovat ve prospěch zámků, které pokládku výrazně usnadňují a urychlují,“ popisuje stav Petr Kratochvíl.
Co se vzhledu týká, výrobci stejně jako u laminátu kopírují novinky ve dřevě, zároveň se objevuje více kamenných a betonových imitací.

Elastické podlahy jako nový trend

Vinylové podlahy podléhají přísným hygienickým normám, které určují například přípustné množství ftalátů (druh změkčovadel). Renomovaní výrobci proto již několik let ftaláty nahrazují jinými typy neškodných plastifikátorů a zároveň přicházejí se zcela novými produkty.

Alternativou k vinylovým podlahám jsou krytiny, které mají vzhled vinylových dílců, ale jejich hlavními složkami je ricinový olej a sádra. Tyto suroviny jsou přírodního původu, řadí se mezi ekologické a obnovitelné a materiál zbylý po pokládce tak můžete zlikvidovat i v běžném komunálním odpadu. Mají dokonale uzavřený povrch, špína na nich neulpívá, proto je stačí vytírat čistou vodou bez saponátů. PVC ani plastifikátory v nich nenajdete a na rozdíl od vinylových podlah, které přes přísné normy budou vždy určité – byť minimální – množství emisí těkavých látek uvolňovat, mají ekologické podlahy emise nulové.

Oficiální název těchto krytin zatím neexistuje a používá se obecné označení ekologické elastické podlahy. Na trhu se objevily před cca čtyřmi roky a dnes již kromě provedení v rolích či dílcích k lepení nabízejí i různé typy konstrukcí se zámkovým spojem. Cenou se dostaly na polovinu, a tak se dají pořídit za zhruba 800 Kč za m2.

Návrat přírodního linolea

Mezi čistě přírodní materiály patří linoleum, které se původně vyrábělo v rolích a vzhledem ke svým antibakteriálním vlastnostem našlo uplatnění zejména ve zdravotnických zařízeních. Ve snaze prosadit linoleum více do soukromého bydlení přišli výrobci před deseti lety s hotovými dílci obdélníkového nebo čtvercového formátu později vybaveným zámkovým spojem.

Zjednodušeně řečeno se jedná o nařezané linoleum v rolích, nalepené na HDF desku, podobně jako u laminátů. Posledním trendem jsou obdélníkové formáty bez HDF desky, které napodobují oblíbené vinylové dílce a pokládají se lepením k podkladu. Vývoj zaznamenala i povrchová úprava linolea. Nejaktuálnější je vylepšená úprava Topshield2, která se méně špiní a lépe udržuje.

A budoucnost?

Vývoj podlahových krytin bude samozřejmě pokračovat. U dřevěných podlah povede nedostatek vstupní suroviny, z toho vyplývající nárůst její ceny a tlak zákazníků na co nejnižší konečnou cenu podlahy k tomu, že budou obsahovat dřeva čím dál tím méně. Už nyní je patrný posun od dříve populárních masivních krytin s celkovou tloušťkou kolem 22 nebo 20 mm k 15mm třívrstvým podlahám. Ty zase pomalu začínají nahrazovat vrstvené konstrukce tloušťky pouhých 13 mm nebo i 10 mm, tedy s minimální nášlapnou vrstvou, třeba i dýhou.

K vývoji u dřevěných podlah přispívají i výrobci podlahové chemie, kteří s novou generací produktů přinášejí možnost změnit si odstín dřevěné podlahy i sami doma.

Laminátové podlahy spíše zůstanou v současné podobě, přestože vývoj se nezastaví, revoluční skok se u nich neočekává. Zato u stávajících vinylových podlah je předpoklad, že je časem vytlačí ekologické krytiny a obliba přírodních produktů bude obecně stoupat.

Publikováno: 3. 12. 2021, Autor: autor: Kateřina Šedivá

Diskuze Vstoupit do diskuze Vstoupit do diskuze