Zateplení brání nejen tepelným únikům v zimě, ale také přehřívání interiéru v horkých dnech. K největším únikům tepla dochází u nezateplených objektů střechou a stěnami. Se správně zvolenou a provedenou izolací je možné dosáhnout příjemného mikroklimatu v celém domě, protože podstatně snižuje tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v zimních, ale také v letních měsících.
Může se jednat až o desetitisíce korun ročně, které při zateplení domu za topení a chlazení ušetříte. Velké rozdíly v komfortu bydlení v létě i v zimě pocítíte zvláště u starších dosud nezateplených domů. Novostavby se již zateplují automaticky. Obecně lze říct, že střechou utíká 25–30 % tepla, stěnami 24–40 %, další již menší úniky zaznamenáváme u oken, dveří či podlahy.
Náklady na vytápění lze ale zateplením snížit až na desetinu. Kromě optimální tloušťky izolace je potřeba správně navrhnout i stavební detaily bez tepelných mostů a vybrat vhodný zdroj tepla. To nám zajistí úspory nákladů na vytápění po celou dobu života našeho domu, a to v případě novostavby i rekonstrukce.
Odborníci doporučují volit ucelený certifikovaný zateplovací systém od jedné firmy skládající se z izolace, lepidla, perlinky… I laik by si proto měl vybrat, jaký systém bude provádět a jaké materiály je možno v tomto systému použít. Systém má název nejčastěji dle dodavatelů omítkovin tj. například Weber, Baumit, STO apod.
Výrobce zateplovacího systému je povinen celé zateplení komplikovaně odzkoušet, aby desítky let spolehlivě fungovalo. Také má vždy na svých internetových stránkách ke stažení technologický postup montáže, který je třeba dodržet, aby fungoval i u vás.
Čím izolovat?
První krokem je samozřejmě volba vhodného izolantu a jeho tloušťky, což zní jako banální záležitost, ale i v tomto realizační firmy pohříchu často chybují. Důležité kritérium je difuzní propustnost tepelné izolace, například klasický polystyren má poměrně vysoký difuzní odpor, proto někteří odborníci doporučují na starší cihlové domy použití nejlépe polystyrenu perforovaného, případně minerální vaty.
Kontaktní zateplení běžným polystyrenem nebo minerální vatou se smí provádět na stěny s dlouhodobou maximální vlhkostí 5 %, pokud je vlhkost vyšší, maximálně 10 %, musí se již použít speciální systémy, například s děrovaným polystyrenem ETICS weber therm clima E nebo Baumit Open. Už z toho vyplývá, že návrh zateplení není úplně jednoduchý a je rozumné se poradit s odborníky, aby systém spolehlivě dlouhodobě fungovat.
Co se tloušťky izolantu týče – pokud se hodláte s nově zateplenou stěnou dostat na normou požadované hodnoty novostavby, čili U = 0,30 W/m2K, počítejte s tloušťkou izolantu kolem 12 centimetrů.
Jednoduchý výpočet potřebné tloušťky si můžete udělat i sami pomocí starších vzorců. Jestliže součinitel prostupu tepla U je přibližně převrácená hodnota tepelného odporu R, který se vypočítá jako tloušťka zdiva (v metrech) lomená součinitelem tepelné vodivosti lambda, stačí dosadit převrácenou hodnotu požadované hodnoty U, doplnit součinitel tepelné vodivosti a vyjde požadovaná tloušťka materiálu.
Ve výsledku ale vždy záleží na konkrétní skladbě materiálů, ploše a členitosti fasády. Proto existují speciální kalkulačky, které cenu spočítají za vás. Patří k nim např. kalkulátor Weber, kde během pěti kroků vyberete druh zateplení, zadáte potřebné parametry, zvolíte barvu, a nakonec získáte soupis potřebného materiálu i s cenami. A pokud chcete, můžete výrobky rovnou objednat.
Nejčastějším důvodem pro zateplení šikmé střechy bývá využití podkroví k obývání. Tento fakt vedl již v minulosti k řadě rekonstrukcí starých podkroví a v dnešní době se takto využívá podkroví již prakticky v každé novostavbě.
Před vlastní realizací je velmi důležitý správný návrh střešní konstrukce. Nejlepší variantou je detailní rozpracování návrhu přímo v projektové dokumentaci. To často vyjasní i celou řadu detailů, které by jinak mohly v budoucnu způsobit složitější problémy k řešení přímo na stavbě.
Zásadní otázkou, na kterou téměř všichni investoři hledají při plánování stavby či rekonstrukce odpověď, je ideální tloušťka a druh použité tepelné izolace. V závislosti na použitém materiálu jsou v dnešní době optimální tloušťky tepelné izolace do šikmé střechy na úrovni 300 mm.
Někteří investoři ale raději sáhnou po tloušťkách ještě vyšších. Důvodů může být více. Buď se v projektu počítá s méně kvalitním izolačním materiálem, nebo naopak se jedná o tzv. pasivní stavbu, kde se tloušťky izolace v šikmé střeše často blíží i k 500 mm. V některých případech se vyšší tloušťkou tepelné izolace také kompenzují tepelné mosty vzniklé vlivem konstrukce krovu (nejčastěji vlivem krokví).
U novostaveb je návrh skladby šikmé střechy většinou jednodušší, jelikož již v rámci projektu si můžeme zvolit buď nadkrokevní izolaci, či klasické zateplení mezi a pod krokvemi, případně jejich kombinaci. Při výběru nejsme v zásadě téměř nijak omezeni. Nejčastěji se volí skladba v tomto složení (směrem od exteriéru):
Střešní krytina (například betonové tašky)
Latě (nejčastěji 40/60 mm)
Kontralatě (nejčastěji 40/60 mm – pro sklony nad 25° stačí větraná mezera 40 mm)
Doplňková hydroizolace (například Tyvek Soft)
Tepelná izolace mezi krokvemi (například ISOVER Unirol Profi, nejčastěji v tl. 160 mm)
Tepelná izolace pod krokvemi (například ISOVER UNI, nejčastěji v tl. 100 mm)
Parozábrana či parobrzda (např. ISOVER Vario® XtraSafe)
Tepelná izolace pod parozábranou (například ISOVER UNI, nejčastěji v tl. 40 mm)
U rekonstrukcí je situace často složitější. Nejlepším řešením je samozřejmě skladbu šikmé střechy provést stejně jako je u novostaveb. Bohužel velmi často je u starších staveb na krokvích přímo aplikované bednění, na něm asfaltová lepenka a vrchní krytina. V jiné, také často používané variantě jsou latě a finální krytina natlučeny přímo na krokvích bez jakékoliv další větrané mezery či doplňkové hydroizolace.
Pro zabudování nového zateplení je takový původní stav stavby velmi nepříznivý, jelikož dle požadavku ČSN 73 1901 musí být nad tepelnou izolací (pod krytinou) větraná mezera, která v tomto případě chybí. Výměna střešní krytiny se spolu s rekonstrukcí podkrovních místností provádí jen ve velmi ojedinělých případech, takže větranou mezeru je třeba v konstrukci vyčlenit přímo v místě mezi krokvemi. Po té lze skladbu šikmé střechy udělat obdobně jako u novostaveb, tj. aplikovat tepelnou izolaci a následně i další vrstvy dle popisu níže, opět směrem od exteriéru:
Stará střešní krytina (například plech, asfaltové šindele atd.)
Stará asfaltová lepenka
Bednění (většinou stará prkna)
Větraná mezera v prostoru krokví (pro sklony nad 25° stačí větraná mezera 40 mm)
Doplňková hydroizolace (například Tyvek Soft) či výplet z drátu či provázku
Tepelná izolace na zbylou výšku krokví (například ISOVER Unirol Profi, nejčastěji v tl. 100 mm)
Tepelná izolace pod krokvemi (například ISOVER UNI, nejčastěji v tl. 160 mm)
