Byt v historickém centru města vznikl z dvoupatrové půdy
Rekonstrukce památkově chráněného objektu je sice pro architekty krásná práce, ale zároveň to často bývá hodně tvrdý oříšek. Jsou s tím totiž spojená různá omezení, kterými památkáři většinou ani trochu nešetří. Ne jinak to bylo s půdní vestavbou rodinného domu v historickém centru malebného města Polička, které leží na úpatí Žďárských vrchů. Ze zaprášené půdy vzniklo zásluhou architektů atraktivní bydlení s překrásným výhledem.
Historické centrum města Poličky, semknuté ojedinělým prstencem hradeb, je tvořeno souborem jedno- až dvoupatrových domů v blokové zástavbě. Historická hodnota domů však není nijak výrazná, neboť Polička v polovině 19. století zcela vyhořela. Zajímavé je, že na zachovaných režných zdech z opukových kamenů nesou dokonce stopy tohoto požáru.
Statut památkové zóny tudíž chrání urbanistickou strukturu, výškové členění a uliční pohledy. Z toho plynou omezení, která výrazně limitují přípustné stavební záměry. A těmito omezeními se museli řídit také architekti Karel Bidlo, Jitka Bidlová a Tereza Egerová ze studia boine!ARCHITEKTI při rekonstrukci jedné půdy.
Byt v historickém centru města vznikl z dvoupatrové půdy (Zdroj: Jaroslav Mareš) Byt v historickém centru města vznikl z dvoupatrové půdy (Zdroj: Jaroslav Mareš) Byt v historickém centru města vznikl z dvoupatrové půdy (Zdroj: Jaroslav Mareš) Byt v historickém centru města vznikl z dvoupatrové půdy (Zdroj: Jaroslav Mareš) Byt v historickém centru města vznikl z dvoupatrové půdy (Zdroj: Jaroslav Mareš) Byt v historickém centru města vznikl z dvoupatrové půdy (Zdroj: Jaroslav Mareš)
Rozhodli se využít půdu
Většina domů tady má rozlehlé dvoupatrové půdy, které se stávají oblíbenou možností, jak rozšířit byty pod nimi. A to je také případ půdní vestavby domu Tyršova 167.
Hlavní osou návrhu je velký prosklený vikýř na západní stranu, který prosvětluje tmavé hluboké prostory půdy, zajišťuje krásný výhled západním směrem na město a vytváří velkou pobytovou terasu ve čtvrtém podlaží.
Vikýř se svým žlutým oplechováním rozjasňuje jinak tmavou střešní rovinu města a za pošmourných dní prozařuje odrazem i vnitřní prostory. Dvoumetrové vyložení zvětšuje podlahovou plochu určenou pro jídelnu. Vzhledem k navržené nadkrokevní tepelné izolaci bylo možné zachovat v interiéru viditelné dřevěné prvky krovu.
Byt v historickém centru města vznikl z dvoupatrové půdy
Vešel se sem i ateliér
Dispozičně je prostor půdy ve třetím podlaží členěný na hlavní obytný prostor kolem otevřeného schodiště – kuchyňka, jídelní část, nízké sezení a pracovní kout, dále za chodbičkou jsou koupelna, WC a ložnice.
Otevřené schodiště do čtvrtého patra zpřístupňuje malířský ateliér s výstupem na terasu. Terasa má po obvodě celoskleněné zábradlí – to zaručuje nerušený výhled a zároveň poskytuje nezbytné závětří (Polička je v 555 m n.m.).
Fasáda do ulice s červenou barvou majiteli připomíná jeho dvacetiletý pobyt v Anglii. Aby dvorek nepůsobil příliš stísněně, byla na vnitřní fasádě použitá kombinace bílé se světle šedou. Historická okna vedoucí do dvora se bohužel nezachovala, a tudíž byly použity čisté výplně s tmavě šedými rámy.
