Častější výkyvy teplot a vyšší počty tropických dní nepříjemně ovlivňují tepelnou pohodu domů a bytů. Teploty nad 30 °C několik dní po sobě a slunce zářící přímo do oken dokáží i dobře izolovaný dům proměnit v pec. Jednoduché řešení v podobě předokenního stínění dokáže přehřívání interiéru účinně zabránit. Ne náhodou jsou venkovní okenice v jižních státech na každém domě. Poučme se od nich.
V počasí se střídají extrémy a my se mu musíme přizpůsobit. Je jasné, že horká léta se stávají pravidlem a ne výjimkou. Naše domy na to ale nejsou připravené. Zateplování domů starých, nových i panelových je standardem a pomáhá nejen v zimě, ale i v létě. To ale přestává stačit, protože teplo do domů vniká hlavně okny. Tady pomůže jen jejich zastínění a tím nejúčinnějším je předokenní.
„Nové domy budou potřebovat kvalitní a odolné pláště, větší přesah střech, vzrostlou zeleň kolem a přiměřené zastínění prosklených ploch k využívání sluneční energie,“ říká odborník na stínicí systémy Jan Žižlavský z opavské společnosti Isotra.
Na venkovní zastínění mohou lidé získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. Dotaci je možné využít při zateplení rodinného domu nebo při výměně oken. Žadatel musí mít stínicí techniku a její popis v projektu, zažádá při tvorbě žádosti o podporu rekonstrukce a následně vše doloží.
„Vhodně zvolená technika má tepelně izolační schopnosti, v zimním období zabraňuje únikům tepla a šetří náklady na vytápění, v létě naopak přispívá k tomu, aby se místnosti nepřehřívaly, a tím přirozeně zlepšuje vnitřní klima místností,“ vypočítává výhody nově podporovaného opatření Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Na rolety s ručním ovládáním přispěje ministerstvo životního prostředí částkou 500 Kč na m2 stíněné plochy okna, na ty s automatickým ovládáním pak částkou 1 000 Kč na m2.
Pasivní domy jsou v posledních letech symbolem komfortu bydlení, energetické i finanční úspory a také šetrného chování k životnímu prostředí. Většina z nich má tvar ležatého kvádru s delší stranou situovanou na jih, kde by mělo být nejvíce prosklených ploch. S orientací tím pak souvisí uspořádání všech místností v domě. Jedná se o tzv. tepelné zónování podle světových stran, kdy obytné místnosti směřují na jih a na severní straně jsou šatny, koupelny a toalety. Další prostory jako například garáže a zimní zahrady jsou od domu tepelně odděleny.
Protože u pasivních domů jde především o kompenzaci tepelných ztrát co největšími zisky ze slunečního záření v zimním období, je většina prosklených ploch orientovaná na jih. V létě je však třeba zabránit přehřívání interiéru.
„Screenové rolety se zabudovaným ZIP systémem řídí světelný i tepelný komfort v interiéru podle potřeby. Je to ideální řešení pro pasivní stavby,“ vysvětluje Jan Žižlavský a dodává: „Důležité je, že při instalaci nedochází k narušení pláště budovy. Inovativní ZIP systém s kovovou pružinou a jedinečným provedením vodicích lišt udržuje látku dokonale napnutou i při silném větru. Roleta pohlcuje přicházející teplo a přitom zajistí cirkulaci vzduchu. Navíc nepropustí alergeny ani prach.“
Vnější roletu lidé ocení i při intenzivní bouřce, dešti nebo v případě velkých krup. Dokáže totiž tlumit hluk a v případě střešních oken ho ochrání před poškozením. V noci navíc poskytne úplné zatmění pro ničím nerušený spánek. V jižních zemích, jako je například Itálie, jsou venkovní rolety naprostým standardem. Letní počasí u nás se navíc začíná tomu italskému velice podobat, takže bychom se mu měli stejně jako Italové umět přizpůsobit.
Pokud obyvatelé domu nebo bytu řeší přehřívání prostor, ale zároveň si přejí mít ničím nerušený výhled z okna, alternativou k venkovní roletě či žaluziím jsou předokenní markýzy, které poskytují komfort na terasách a balkonech.
Pasivní domy spotřebují tepelnou energii na vytápění menší než 15 kWh/m2 za rok. K dosažení příjemného klimatu používají dobrou tepelnou izolaci, využívají solární energie a teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla. Plocha oken a ostatních zasklených částí domu by neměla být větší než 25 % celkové plochy obvodové konstrukce domu.
Nízkoenergetické domy nemají tak náročné podmínky. Spotřeba energie na vytápění je za rok od 40 do 50 kWh na metr čtvereční. Tyto domy mají dobře zateplené konstrukce, řízené větrání a mohou využívat obnovitelné zdroje energie.
Nulové domy kladou větší důraz na využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména sluneční. V letních měsících dodávají přebytek energie do sítě a v zimních měsících z ní čerpají. Tím získají nulový energetický standard.
Plusové (aktivní) domy jsou takové stavby, které kompletně pokrývají spotřebu energie domu a přebytkovou (plusovou) energii odvádějí do rozvodné sítě.
