Zprávy o celkovém úbytku hmyzu se na nás valí ze všech médií. Katastrofické scénáře je bohužel nutné brát v potaz a většinou nejsou ani přehnané. Trápí nás úbytek včel i čmeláků. A jak jim pomoct? Pozváním domů!
Z lidského hlediska vděčíme včelám za spoustu zdraví prospěšných látek. Produkují med, pyl, propolis, mateří kašičku, včelí jed a vosk. Svůj význam však mají i v monitorování kvality životního prostředí a především jako opylovači. Opylují až 97 % hmyzosnubných kulturních plodin a volně rostoucí vegetace. Díky tomu mají významný podíl v zachování druhové diverzity ekosystémů a přispívají k jejich celkové rovnováze. To není málo důvodů, proč je chránit!
Ze začátku jsem měla obavy, jestli mé ekologické smýšlení neohrozí naši domácnost. Máme dvě malé děti, které na terase, kam jsem chtěla včely pozvat, tráví dost času. Naštěstí se potvrdilo, že včelky si hledí svých květů a na rozdíl od vos je nic moc jiného nezajímá. Stačí je neohrozit. Proto jsem květinová lákadla umístila do závěsných truhlíků pod zastřešení či do polic a na podstavce, kam děti nedosáhnou.
Zatím jsme posbírali dvě píchnutí vosou na krátkém trávníku u sousedů a žádné včelí bodnutí od nás. Kdo by i tak měl paniku, může vyzkoušet přírodní repelent z vody s pár kapkami hřebíčkového oleje. Stejně dobře prý působí i tea tree či eukalyptový olejíček. A účinnost má také proti dalšímu hmyzu (například klíšťatům).
Pokud si včely pozvete k sobě, zapomeňte na používání chemických postřiků proti mšicím. Ani mé truhlíky se surfiniemi bohužel na začátku sezony mšicím neunikly, ale místo chemie skvěle zafungoval postřik z tabáku. Stačily dvě dávky a mšice byly pryč.
Ne, nebojte, nemusíte si dávat na balkon nebo zahradu přímo včelí úly. Potěšení pro oko je zároveň radostí pro včely. Nejvíce ocení jednoduché květy, protože nemají dlouhé sosáčky. I zde jako jinde v oblastech životního prostředí platí obecné pravidlo, že nejlepší květy jsou ty přírodní nikoliv šlechtěné.
Pracovité dělnice potěší rostliny s cukernatou šťávou. Na jídelníčku tak ocení růži, levanduli, šantu, mátu, hluchavku, sporýš, mateřídoušku, šalvěj, svazenku, hvězdnici, tymián, měsíček, slunečnici. Nepohrdnou ani užitečným artyčokem.
Kdo má navíc zahradu, může pomoci udržet včely v dobré kondici celou sezonu. Česká krajina trpí úbytkem vrb, které jsou jejich první potravou. Dále pak rády zavítají na lípu a ovocné stromy. Invazivní trnovník akát má ve včelím menu své zastoupení stejně jako maliník. Po hlavní kvetoucí sezoně malé pracanty potěší ještě další byliny: například hluchavka či dobromysl.
Úbytek včel se snaží zastavit i sama města, a tak není divu, že přibývá střešního včelaření. Úly dnes potkáte na střechách některých magistrátů, základních škol, hotelů či běžných činžovních domů. Inspirací našim městům může být Londýn a New York, kde mají úly na střechách slušnou tradici.
Do měst se zavádějí speciální neagresivní druhy, protože přeci jen stresu je tam i na včely více. Medem ze střešních úlů se zajímají výzkumné organizace, které sledují jeho kvalitu. Zejména pak zatížení dopravou, pesticidy a těžkými kovy.
Už se těšíte, až ochutnáte od místního včelaře med, který vznikl i vaší zásluhou?
