Sedm století v jednom domě

Rekonstrukce historického domu chce hodně odvahy, ale také citu a pokory, aby nevznikl paskvil. (Ostatně, takových příkladů známe z minulosti mnoho.) Podívejte se, jak může vypadat povedená proměna sedm set let starého domu, kde se zachovalo to nejlepší z minulosti a zároveň získal současnou tvář.

Celá přestavba domu v centru Kutné Hory započala před pěti lety, kdy Tereza Komárková navrhla přestavbu přízemí na kavárnu. Nyní přišla na řadu přestavba prvního patra na apartmány a půda na obytné podkroví. Pod jménem Dačický tak vznikl celistvý projekt, v němž se potkává bohatá historie domu, současná estetika a smysl pro pohodlí.

Objevování skrytého

„Architektura je dialogem mezi tím, co známe, a budoucností, kterou si teprve představujeme,“ říká kutnohorská rodačka Tereza Komárková a autorka návrhu a realizace.

V návrhu se snažila zohlednit sedm století, po které dům stojí. Z gotiky zůstaly stavbě sklepní a obvodové konstrukce a kamenné ostění lomeného okna. Baroko se vynořuje skrze šestnáct metrů dlouhý obdivuhodný trám zastřešující přízemí celé stavby.

Novodobá historie se do tváře domu nezapsala příliš šťastně. Architektka však zachovala čtvercovou dlažbu z obroušeného betonu a betonové schodiště. Pro nové účely odhalila jeho strukturu.

Sedm století v jednom domě (Zdroj: Foto: Jiří Lízler)

Skryté překážky

Při realizaci narazil tým na několik překážek. Například původní záměr vylít podlahu podkroví z lehčeného betonu se kvůli statickým a organizačním komplikacím nezdařilo naplnit. Řešením se nakonec stal trámový rastr položený do výšky vodorovných střešních konstrukcí, které místy dosahovaly rozdílu 30 cm mezi jejich vrchní stranou a nášlapnou původní vrstvou, a zaklopený křížem OSB deskami.

Během rekonstrukce byly v přízemí též odhaleny zachovalé dubové trámy. „Tento nečekaný objev jsme nechtěli schovávat. Abychom se jím ale mohli pyšnit, bylo nutné přidat požárně odolné desky a speciální nátěry,“ popisuje investor Pavel Cikler.

Bydlení ve znamení Kutné Hory

Každé ze sedmi století domu u Kutné Hory, jež se domem prolnulo, ovlivnilo vznik celkem sedmi apartmánů.

Královský apartmán vzpomíná na dobu, kdy v bohaté Kutné Hoře pobýval král Václav IV. Dačického apartmán se stejně jako celý dům a kavárna jmenuje po významném kutnohorském rodákovi, měšťanovi a spisovateli Mikuláši Dačickému z Heslova.

Stříbrný apartmán odkazuje názvem i vzhledem k nejslavnějšímu kutnohorskému artiklu. Dřevěný apartmán prozrazuje, jaká byla další ceněná komodita.

K dispozici je i severně orientovaný hornický pokoj stvořený pro návštěvníky, kteří se rádi do sytosti prospí. „Mnoho dobrých řešení vzniká využitím původní nevýhody,“ doplňuje architektka Tereza Komárková.

Sjednocující geometrie

V celém domě se opakuje motiv trojúhelníku a šestiúhelníku, a to na kovových policích, osvětlení, dlažbě či obkladech.

Jedním z požadavků investora bylo vybalancovat kvalitu a cenu. V rámci úspor proto přistoupil realizační tým například k využití odřezků z výroby keramických obkladových pásků pro podlahu a zídky společného dvorku.

Slavný rodák dal jméno i vizi

Vztah investorů k historii samotného domu i Kutné Hory se projevil už před několika lety při zadávání projektu Cafe Dačický. Kavárně tak dominuje portrét Mikuláše Dačického z Heslova.

Z bohatých a pohnutých dějin zůstaly domu například trámové stropy, kamenné konstrukce a klenutá sklepní osa.

V rámci rekonstrukce přibyla výrazná prodejní polygonová stěna, která přibližuje podsvícené příběhy regionálních vinařství z Kutné Hory i Moravy, a chlazená vitrína v barové části se sladkou nabídkou.

V novém interiéru se prolíná černá barva a měděné odstíny, jejichž výběr nebyl náhodný. Měď totiž sloužila při ochraně vinohradů.

V zadní části domu se skrývá cukrářská kuchyně s denním osvětlením a klenutým výhledem do vnitřního dvora, který mají k dispozici hosté z apartmánů.