Prohlédněte si obnovenou nádheru barokního chrámu svatého Prokopa na Sázavě
Tichá monumentální krása barokních chrámů ohromí snad každého, kdo do nich vstoupí. Zdaleka ne všechny ale dočkaly dnešních dnů. Před několika dny byla veřejnosti představena nově zrekonstruovaná část areálu Sázavského kláštera. Pokud budete mít cestu kolem, určitě se zastavte. Přinášíme ochutnávku mimořádně zdařilé rekonstrukce.
Celé dva roky probíhala komplexní rekonstrukce areálu poutního místa Sázavského kláštera podle návrhu architektů ze Studia acht. Její součástí bylo restaurování barokního chrámu svatého Prokopa, věže a gotického trojlodí, dokončení a zpřístupnění krypty, vybudování komunitního a informačního centra v budově fary a celková obnova předpolí kostela.
Prohlédněte si obnovenou nádheru barokního chrámu svatého Prokopa na Sázavě
Téměř tisíc let starý chrám
Cílem návrhu architektonického Studia acht bylo kromě oprav a prodloužení životnosti památky, jejíž doložitelný původ sahá až do roku 1032, kdy byla komunita kolem poustevníka Prokopa knížetem Oldřichem povýšena na klášter, také podpořit poutní charakter celého místa.
Otevřený prostor v předpolí barokního kostela byl proto obnoven a uzpůsoben pro konání venkovních bohoslužeb, došlo také ke zpřístupnění torza boční gotické lodi, jediné realizované části nedostavěného trojlodního chrámu. V areálu nově ožívá také farní úřad s komunitním centrem a bytem faráře.
Prohlédněte si obnovenou nádheru barokního chrámu svatého Prokopa na Sázavě
Současné prvky k poctě historie
I když byla rekonstrukce pojatá velmi věrně, byly do ní citlivě zakomponovány tři současné prvky, které byly Studiem acht navrženy s úctou k historii a účelu místa. Cílem nových architektonických prvků bylo podtrhnout staroslověnské kořeny Sázavského kláštera, v jehož skriptoriu zřejmě hlaholské zlomky vznikly.
První je mříž ve vstupním portálu chrámu sv. Prokopa, do které je vetknutý úryvek z liturgických textů známých jako Pražské hlaholské zlomky pojednávající o symbolice vody při křtu.
Motiv hlaholských zlomků se opakuje i ve zrenovované kryptě na nově osazeném velkém kruhovém lustru, který také vznikl podle návrhu Studia acht. Jeho zásadním světelným efektem je trojice stínů hlaholských titulů spojovaných s třemi Božskými osobami (Otec, Syn, Duch svatý). Tyto stíny jsou vrhány na zaklenutí klenby prosvětlením skleněných tabulek lustru. Další část hlaholského textu mluvící o duchovním světle a smíření je na lustru patrná při pohledu zespoda.
Prohlédněte si obnovenou nádheru barokního chrámu svatého Prokopa na Sázavě
Také krypta Nejsvětějšího srdce Páně nacházející se pod úrovní hlavní lodi kostela nese kromě gotických základů a barokní klenby také rukopis architekta Jana Sokola, žáka Le Corbusiera a otce nedávno zesnulého katolického filozofa stejného jména. Václav Hlaváček, hlavní architekt Studia acht, záměrně navázal na jeho kvůli tehdejším poměrům nikdy nedokončenou práci. Nejvýraznější změnou při památkové obnově krypty bylo nahrazení betonové podlahy mramorovým terrazzem. To bylo pro zvýšení životnosti a kvality rozděleno do menších ploch pomocí kovových pásků ohýbaných do tvaru apsidy. Obnovou prošla i okénka s výhledem na řeku Sázavu: „Nechali jsme do nich záměrně vsadit čirá skla, která lákají návštěvníky k zastavení a meditování v unikátní kryptě, která je pod zemí a zároveň vysoko v korunách stromů,“ vysvětluje hlavní architekt Václav Hlaváček.
Prohlédněte si obnovenou nádheru barokního chrámu svatého Prokopa na Sázavě
Zimní kaple
V prostoru kostela došlo i k rekonstrukci a otevření kaple sv. Barbory neboli Zimní kaple, kde mohly probíhat mše svaté i v chladné části roku. Základy všech obvodových zdí byly ochráněny novým systémem na odvod vody.
Na empoře kostela pak vznikla nová expozice, ve které si návštěvníci mohou prohlédnout liturgické předměty a archiválie spjaté se Sázavou, unikátní alabastrovou kropenku nebo původní sochu Panny Marie z průčelí kostela.
Pro poutníky a turisty vzniklo také nové zázemí a informační centrum na faře naproti kostelu, které doplňuje v kulturní nabídce již existující návštěvnické muzeum nacházející se v klášterním konventu pod správou Národního památkového ústavu.
