V Čechách jdou zámky na dračku. Pro bohaté peníze nehrají nejdůležitější roli
Pandemie koronaviru vyhnala do dosud nevídaných výšin nejen ceny bytů a domů, ale zvýšila i zájem o luxusní nemovitosti. Zatímco za minulého režimu nebyl k velkým historickým budovám přístup, po revoluci jich mnoho změnilo majitele. V minulém roce odstartoval nový boom poptávky po luxusních nemovitostech.
Noví majitelé touží po romantickém bydlení v přírodě nebo v luxusních starých sídlech plánují podnikat. Vznikají v nich sídla firem, hotely, lázně, na pozemcích se obnovují zámecké parky, vinice nebo se rozvíjejí jiné zemědělské činnosti.
Znalcem realitního trhu luxusních nemovitostí je Lenka Munter, která pro newyorský časopis Forbes oceňovala nemovitosti britské královské rodiny. „Pro zajímavost – například cenu Buckinghamského paláce jsem odhadovala na 5 miliard dolarů, ale palác je ve vlastnictví státu a nikdy nebude předmětem prodeje,“ uvádí specialistka.
Specialistka realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties prozradila, že za poslední rok se prodaly desítky staveb, mezi nimi i několik objektů, které byly v nabídce několik let.
V Čechách jdou zámky na dračku. Pro bohaté peníze nehrají nejdůležitější roli
V současnosti, kdy není na trhu dostatek zámků, stoupá také zájem o hospodářské objekty, jako jsou statky, mlýny, staré továrny, a dále také fary, hájovny, malé kostelíky a kaple, které si kupující obvykle přebudovávají na bydlení.
Podle Lenky Munter hledají bohatí investoři v pořizování takových staveb jistotu a návrat k tradici: „Světová epidemie se na prodeji historických nemovitostí podepsala jednoznačně pozitivně. Lidé nyní kupují zajímavé objekty více než třeba před dvěma lety. Nabízí se jednoduché vysvětlení – pro movité investory peníze nehrají nejdůležitější roli. Nejvyšší hodnotu představuje zdraví, rodinný život na krásném místě obklopeném přírodou a čím dál tím více také návrat k tradici a zájem o historii v těchto turbulentních a nejistých časech.
V Čechách jdou zámky na dračku. Pro bohaté peníze nehrají nejdůležitější roli
Jak se hledá zámecký pán?
Lenka Munter se svěřila, že prodej historických nemovitostí, má svá specifika: „Poslední prodaný zámek jsem nabízela celkem rok. Na prohlídky jezdilo hodně zájemců, někteří i opakovaně. Pak až přijel ten pravý a obchod nabral rychlý spád. Jiný zámek teď našel svého majitele už na základě první prohlídky.“
O ceně rozhoduje mnoho kritérií a ke každé usedlosti se musí přistupovat individuálně. Rozhoduje umístění, velikost stavby a pozemku, stav nemovitosti, jaký má kulturní a estetický přínos nebo jaké mohou být její možnosti užívání. Největší vliv na cenu ale má technický stav nemovitosti. Pokud zámek oprava teprve čeká, částka za veškeré stavební, restaurátorské a zahradní práce může být deseti, ale i dvacetinásobkem pořizovací ceny.
Jelikož jsou historické nemovitosti v drtivé většině památkově chráněné, zajímá investory, jak probíhá jednání s příslušnými úřady. Naštěstí existuje řada grantů a dotací, které mohou majitelé na zachování a renovaci objektů registrovaných pod památkovou ochranou čerpat.
V Čechách jdou zámky na dračku. Pro bohaté peníze nehrají nejdůležitější roli (Zdroj: archiv Luxent – Exclusive Properties) V Čechách jdou zámky na dračku. Pro bohaté peníze nehrají nejdůležitější roli (Zdroj: archiv Luxent – Exclusive Properties) V Čechách jdou zámky na dračku. Pro bohaté peníze nehrají nejdůležitější roli (Zdroj: archiv Luxent – Exclusive Properties) V Čechách jdou zámky na dračku. Pro bohaté peníze nehrají nejdůležitější roli (Zdroj: archiv Luxent – Exclusive Properties) V Čechách jdou zámky na dračku. Pro bohaté peníze nehrají nejdůležitější roli (Zdroj: archiv Luxent – Exclusive Properties)
Realitní perla na Sázavě
K nejzajímavějším nemovitostem, které nabízí současný realitní trh, patří Zámek ve Světlé nad Sázavou, který stojí na levém břehu Sázavy v sousedství centra starobylého města položeného v krajině Českomoravské vrchoviny, jehož původ se datuje do konce 14. století.
U historických nemovitostí se často řeší také aspekt zpřístupnění veřejnosti. „Menší zámky trvale obývané vlastníky se v drtivé většině nezpřístupňují, velké zámecké komplexy ale s takovými možnostmi počítají. Z komerčního hlediska tyto aktivity mohou být přínosem do zámecké pokladny, z níž se financují nutné opravy a běžná údržba. Zářným příkladem je díky osvíceným majitelům, kteří milují umění a kulturu, právě Světlá nad Sázavou, která se postupem času stala kulturním centrem regionu,“ popisuje Lenka Munter.
V Čechách jdou zámky na dračku. Pro bohaté peníze nehrají nejdůležitější roli
Baroko nebo snad raději renesanci?
Renesanční zámek Encovany o velikosti 1 806 m2 leží nedaleko Roudnice nad Labem. Kulturní památku tvoří čtyři křídla do výše dvou a tří pater postavená okolo obdélného dvora. Součástí areálu je i čtyřboká hranolovitá věž. V jejím interiéru a rovněž v prvním patře jihozápadního nároží se dochovaly fragmenty renesančních maleb. V posledních letech se Encovany dočkaly mnoha rekonstrukcí a nyní mohou nabídnout celou řadu využití – například penzion pro seniory, soukromá klinika či hotel.
Renesančně barokní zámek Stružná vzdálený zhruba 13 km od Karlových Varů, který původně nesl název Kysibl, je kulturní památkou. Hlavní zámeckou budovu ze 16. století obklopuje rozsáhlý oplocený park o výměře cca 12 ha, kde se nachází vzácné dřeviny, rybník, zahradní jezírko a na jehož jižní straně protéká potok.
K prodeji jsou i tři barokní zámky – v Postoloprtech, Cítolibech a Brodech u Podbořan, všechny nedaleko od Prahy v nádherné úrodné oblasti Lounska. „Nejmenší z nich, zámek Brody u Podbořan, má jedinečnou polohu na kopci nad vsí s výhledem do okolí a disponuje rozlehlým pozemkem. Ideálně se hodí pro vybudování romantického rodinného sídla. Zámky Cítoliby a Postoloprty jsou poměrně objemné budovy vhodné spíše pro kombinované komerční a soukromé účely,“ komentuje jejich možné využití Lenka Munter.
