Sdílené bydlení jako východisko z bytové krize v Česku? Podle odborníků je to možné
Vlastnit byt je pro Čechy něco jako povinnost, jenže ceny nemovitostí jsou tak vysoké, že na ně dosáhne jen málokdo. Východiskem je koupě malého bytu nebo nájem. Třetí možností, kterou u nás praktikují hlavně studenti, je sdílené bydlení. V západním světě se stává samozřejmostí i pro starší generace. Má šanci uspět u nás?
Představte si byt nebo i velký dům, kde má každý obyvatel svou soukromou ložnici se sociálním zařízením, ale o vše ostatní se dělí se spolubydlícími.
Kuchyně je dostatečně velká a přizpůsobená tomu, aby v ní mohlo vařit najednou více lidí. V menších komunitách se spolubydlící ve vaření střídají a vždy jeden připravuje jídlo pro všechny. To je praktické, že? Když máte tři spolubydlící, vaříte 1–2x do týdne.
Společný je i obývací pokoj, ale ten je trochu jiný, než jsme zvyklí. Je to vlastně společenská místnost, která slouží k setkávání a povídání. Vlastně taková kavárna, kam chodíte, když si chcete popovídat s kamarády.
Větší komplexy určené k colivingu mají společné vybavení ještě širší. Často se jedná o velký bytový dům, kde je jeho obyvatelům k dispozici fitcentrum, herna, bazén, bar, nebo dokonce sdílené pracoviště. Vlastně takové město v domě. Výhodou je, že spektrum sdílených místností je široké a jejich vybavení zpravidla nadstandardní.
Sdílené bydlení jako východisko z bytové krize v Česku? Podle odborníků je to možné
Řešení pro přeplněná centra měst?
„Podobné projekty se často nacházejí v atraktivních lokalitách v centru měst, kde nabízejí krátkodobé ubytování na několik dnů i dlouhodobý pronájem v řádu let. Menší míra soukromí je tak vyvážena nižším nájmem na dobré adrese, vysokou flexibilitou, bohatými sociálními kontakty a přístupem k věcem, které by si lidé za jiných okolností nemohli sami dovolit. To vše na bázi měsíční platby, která zahrnuje veškeré poplatky,“ komentuje Jakub Stanislav, director v oddělení investic CBRE.
Trendy, které lidi nutí k colivingu:
1. Rostoucí ceny nemovitostí, které dělají bydlení pro mnoho lidí nedostupné. Podle údajů Oxford Economics za rok 2018 se ceny domů napříč Evropou meziročně zvýšily o 4,4 %, zatímco reálné mzdy vzrostly o pouhých 0,8 %. Současně podíl pronájmů posledních deset let vytrvale roste. Zatímco v roce 2008 žilo v nájmu 27 % obyvatel EU, o deset let později již 31 %.
2. Druhým významným faktorem je prodlužující se věk, kdy lidé vstupují do manželství a zakládají rodinu. Evropské statistiky ukazují, že v průměru lidé uzavírají manželství v 31 letech, zatímco ještě v roce 2008 to bylo v 29. O dva roky se také posunul průměrný věk, kdy si pořizují prvního potomka: z 27 na 29 let. Jedná se přitom o dva klíčové milníky v životě každého jedince, které jsou hlavním spouštěčem pro koupi vlastního bydlení. Jelikož se jejich dovršení stále oddaluje, roste i počet lidí žijících v nájmu.
3. Dalším významným hlediskem je zahušťování evropských měst. Podle Světové banky žije až 75 % populace EU v městských oblastech, kam se stěhují za prací a vzděláním, a OSN očekává, že do roku 2050 to bude až 84 %. Rostoucí podíl lidí žijících ve městech logicky znamená, že se zde také více lidí snaží najít dostupné bydlení. Coliving je způsob, jak využít například vyprázdněné kancelářské budovy a rekonstrukcí jít naproti sdílenému bydlení.
Sdílené bydlení jako východisko z bytové krize v Česku? Podle odborníků je to možné
Bude u colivingu následovat stejný boom jako u coworkingu?
Ve velkých českých městech jako Praha či Brno nastal před časem rozmach sdílených kanceláří. Tento fenomén se do Česka dostal v roce 2009 s několikaletým zpožděním oproti zahraničí a jeho rozjezd byl pozvolný. Ovšem jakmile si lidé navykli pracovat v živé komunitě, začala poptávka růst. V současnosti mají už některá centra klienty na čekací listině. Když si Češi na něco zvyknou a začnou to využívat, je cesta k rychlému šíření otevřená.
Odborníci očekávají podobný vývoj i u colivingu. „V České republice je zatím coliving v plenkách, nicméně právě proto představuje pro potenciální investory atraktivní příležitost. Jeho očekávaný nástup lze přirovnat k nedávnému rozmachu coworkingových center,“ uvádí Jakub Stanislav.
První colivingové projekty už vznikají v Praze a v Brně. Bohatou inspirací pro ně jsou již funkční platformy v zahraničí. Bydlení ve stylu colivingu je běžné ve velkých metropolích USA jako New York či San Franscisco, ale prosazuje se i v západní Evropě. Jako příklad lze uvést Londýn, Amsterdam, Berlín či Vídeň, kde je aktivní celá řada provozovatelů. Navíc postupně vznikají i různé řetězce zaměřené přímo na coliving.
Bez nadsázky lze proto říci, že sdílené bydlení představuje budoucnost.
Jak se na tento trend díváte vy? Bydleli byste ve sdíleném bytě?
