Pokládáme podlahu. Je lepší lepení nebo „plovoučka“?
Při výběru podlahové krytiny můžete narazit na otázku, zda budete lepit podlahu tzv. na pevno, nebo zvolíte plovoucí způsob pokládky. Jaký je mezi nimi rozdíl a do jakých podmínek jsou vhodné?
O tom, zda zvolit plovoucí či pevnou variantu pokládky rozhoduje mnoho faktorů. Rozhoduje například zvuková izolace nebo přítomnost vlhkosti v místnosti, a pak také na konstrukce a materiál podlahové krytiny. Například u lepené dlažby je způsob pokládky předem dán.
Konstrukce plovoucí podlahy jsou dnes nejčastěji vybaveny mechanickým zámkovým spojem, o kterém se intenzivněji začalo mluvit právě s příchodem podlah laminátových. U dřevěných podlah se v některých případech také hovoří o systému pero a drážka.
Některé konstrukce se zámkovým spojem se dají bez problému přilepit k podkladu i celoplošně. „Například u třívrstvých dřevěných podlah, kde lze volit způsob pokládky, je dnes stále častěji používáné celoplošné přilepení. Dřevěná podlaha pak působí pevnějším dojmem při chůzi, což jí dodá na exkluzivitě,“ vysvětluje Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl parket profi.
Pokládáme podlahu. Je lepší lepení nebo „plovoučka“?
Výhody plovoucí podlahy
Nejčastěji se s plovoucím způsobem pokládky setkáváme u laminátových, dřevěných a vinylových podlah. Podlahové dílce vybavené zámkovým spojem se do sebe jednoduše zacvaknou. Při poškození krytiny ji není problém rozebrat a vyměnit poničenou část. V kombinaci s podlahovým topením, a to zejména z důvodu, když je potřeba provést opravu topení, není problém podklad rozebrat, závadu odstranit a následně podlahu opět sestavit, aniž by vznikly škody další.
Při pokládce nedochází k narušení podkladu, proto rozhodnete-li se pro výměnu podlahy, podklad se nemusí renovovat. Třeba při nutnosti navýšení podlahy, například do úrovně ve vedlejší místnosti, vystačíte si s podložkami z hobry, které lze užít až do tloušťky 8 mm. Výsledek je dokonalý, výrazně levnější a rychlejší než při použití podlahové stěrky.
Pokládáme podlahu. Je lepší lepení nebo „plovoučka“?
Jak na „plovoučku“?
Podcenění správného technologického postupu se nemusí vyplatit. Může se zdát nepodstatná, ale při vynechání protihlukové podložky, vás bude v budoucnu provázet hluk při každém kroku.
Neméně důležitá je parotěsná fólie, která brání průniku zbytkové vlhkosti z podkladu do krytiny. Ve vlhkých prostorách je před pokládkou důležité dokonale utěsnit prostor u stěn, kudy může pod krytinu stékat srážející se pára a vznikat plíseň.
Plovoucím způsobem lze v ploše bez přerušení dilatační spárou obvykle položit menší plochu než v případě celoplošného lepení (u většiny typů a značek krytin). Možnost plovoucí pokládky v kuse bývá obvykle limitována plochou kolem 100 m2. „Výrobce vícevrstvých dřevěných podlah značky Kährs například u svých podlah umožňuje plovoucí pokládku v kuse až v rozsahu 1.250 m2,“ doplňuje Milan Mrkáček.
Pokládáme podlahu. Je lepší lepení nebo „plovoučka“?
Kdy je lepší lepená?
Celoplošné lepení podlahy je vhodnější v prostorách se zvýšeným výskytem vlhkosti, protože zabraňuje riziku vzniku plísní pod krytinou. Navíc některé typy krytin mají při pokládce napevno menší tendenci k roztažnosti. Z hlediska spojení krytiny s podkladem odpadá problém s kročejovým hlukem, proto netřeba řešit protihlukovou podložku. „Může se však stát, že se klapot při chůzi či hluk od padajících předmětů bude při nesprávném odhlučnění přenášet dále do konstrukce stavby. Proto je velmi důležitá kvalitní zvuková izolace podlah/stropů i okolních stěn v objektu. Je-li toto splněno, pak lze bezesporu konstatovat, že pevně přilepená krytina je méně hlučná než při instalaci plovoucím způsobem,“ vysvětluje Milan Mrkáček.
Za nevýhodu celoplošného lepení lze označit časovou i finanční náročnost. V rozpočtu se výrazně promítá cena lepidla. Kladeny jsou i vyšší nároky na kvalitu a čistotu podkladového materiálu. Při poškození podlahového topení dochází ke zničení podlahové krytiny. Je-li po letech zapotřebí výměna přilepené podlahy, musí se nově upravit i podklad.
Naopak z důvodu lepší tepelné vodivosti je ale lepená podlaha vhodnější, protože u plovoucí varianty, která pokládku na podlahové topení rozhodně nevylučuje, dokonalý přenos „narušují“ podložky a vzduchové „kapsy“.
Pro dřevěnou podlahu není tento způsob výhodný zejména proto, že dřevo neustále pracuje, a mohlo by se z takového podkladu (např. anhydritového) klidně i odtrhnout.
Přilepená podlaha je pocitově pevnější při chůzi. Dále například při pokládce krytiny na schody (u schodnic) je lepení podmínkou.
3 zásady, pro všechny podlahy
Před pokládkou lepením i plovoucím způsobem musí být podklad důkladně očištěn, staré krytiny mimo jiné i z hygienických důvodů odstraněny. Zvláště před lepením je nutné, aby byl podklad zbaven zbytků starých krytin, a to včetně filců po stržení koberců či PVC, lepidel a jiných nečistot (např. zbytků barev, penetrací apod.). Lepidlo by jinak nemuselo správně přilnout k podkladu. Hodnota nutné rovinnosti pro pokládku je stanovena výrobcem krytiny.
Protihlukové podložky používané u plovoucího způsobu pokládky by neměly sloužit k vyrovnávání podkladu, přestože v některých případech pomáhají skrýt drobné nerovnosti.
Podklad musí být u obou typů instalace správně vysušený tak, aby hodnoty zbytkové vlhkosti splňovaly kritéria, která uvádí výrobce v technických listech ke krytině.
Zdroj: archiv redakce
Druhy krytin a způsob pokládky
Přestože laminátové podlahy, vybavené zámkovým spojem, se většinou pokládají plovoucím způsobem, někteří výrobci umožňují i lepení k podkladu. Upozorňujeme však, že ne všechny laminátové konstrukce lze lepit!
U dřevěných podlah velmi záleží na typu konstrukce, zatímco třívrstvé dílce vybavené zámkovým spojem nebo systémem pero a drážka lze pokládat plovoucím způsobem i lepit k podkladu, dvouvrstvé lamely se vždy lepí celoplošně, podobně jako parkety a parketové vlysy. Masivní podlahy se pokládají na podlahové latě, ke kterým se šroubují či přibíjejí na pevno.
U přírodního linolea, ekologických elastických i tvrzených vinylových podlah se můžete potkat s oběma variantami, tedy konstrukcemi s i bez zámkového spoje.
Měkčený vinyl v rolích (tradiční PVC) se lepí k podkladu celoplošně, výjimkou mohou být prostory obvykle do 20 m2, kde je možná pokládka bez lepení.
Text zpracovala redakce ve spolupráci s Milanem Mrkáčkem, vedoucím regionálního prodeje společnosti KPP Foto: KPP, Quick Step
