Pokud bychom měli jmenovat jen jednu věc, který byla na letošní milánské Eurocucině podstatná a nová, určitě by to byl způsob propojení centrálního kuchyňského ostrůvku a jídelní plochy.
V jistém přeneseném smyslu slova, tedy nikoliv geograficky – je ostrov považován za místo, kde se můžete ukrýt, cítit se bezpečně. V případě kuchyně opravdu nově vzniká intimní prostor, při kterém se ocitáme v centru dění a přitom máme docela útulný pocit.
Malé pulty u kuchyňského ostrova, kde si vypijete kávu nebo kakao a něco přikousnete, už známe. Teď se ale plocha o něco zvětšuje. Buď protahuje pracovní a varnou plochu, nebo je nejnověji k těmto plochám „přilepená“. Obvykle je z krásného dřeva, aby se vzhledově odlišila od pracovní části kuchyně a nabídla nám příjemný pohled při konzumaci pokrmů. Jindy ale splývá s celkem materiálově i konstrukcí. Plocha může mít tvar kruhu, obdélníku, ale i nepravidelného víceúhelníku. Bývá většinou posazena lehce pod úroveň ostrova.
Nebojte se ale o přetížení ostrova, dokáže v kuchyni i nadále žít úplně samostatně a je pořád v oblibě.
Je tady i jiné nové řešení, které celkově zapadá do tendence hodně variabilní sestavy s různými pojezdy. Oblíbené je totiž zajíždění jídelní plochy pod vrchní desku ostrova, její velikost se zmenšuje či zvětšuje podle potřeby a počtu stolovníků. V tomto případě ale už nejde jen o rychlé občerstvení, vysunutý stůl většinou pohodlně vystačí pro čtyři osoby a může eventuálně plně nahradit stůl, který by vám jinak hodně překážel.
Přimlouvám se ale za to, aby u vás byl k dispozici i klasický stůl, pokud vám ho rozměry vašeho bydlení dovolí. Komfort, který nám poskytuje při větším počtu strávníků, možnost krásné úpravy a atmosféru velkého stolování nám jen tak něco nenahradí.
