Od velkých ploch skříní a impozantní knihovny přes drobný nábytek až k úplně malým detailům, dřevo jako vhodný a rozhodně také krásný materiál najdete všude. Není už zvykem mít celodřevěný obývák, dřevo se kombinuje s nově vyvinutými materiály, kovem a sklem, ale pořád je v oblibě.
Zajímavá je řemeslná zručnost, s jakou se dřevo dnes upravuje. Skoro jako v minulosti, kdy se řemeslník dlouho a ručně se dřevem mazlil, aby vzhled byl dokonalý. Dnes jistě pomáhají technologie, ale výsledek je občas až omračující. Nemůžete přehlédnout malou nohu čalouněného nábytku, protože je krásná. Povrchové úpravy dřeva do hedvábného lesku vás nutí sáhnout si, pohladit.
Určitě je to dřevěný nábytek ve vysokém lesku, lesklý lak, hodně ubyl masiv a robustní opracování „selského“ nábytku. Přírodní zjev ano, ale decentní, uhlazený. Světlé přírodní barvy dřeva nezmizely, to ne, ale v drtivé většině se dává přednost přirozeným tónům tmavších dřev a všem možným odstínům hnědi plodů i země.
Od poměrně světlého lískového oříšku přes kousky skořice až k tmavým tónům hořké čokolády. Kaštan a mahagon ani ne, ustoupily do pozadí stejně jako obliba cizokrajných dřev s hodně výraznou kresbou. I dřevo se musí přizpůsobit celkové tendenci, která zní: uměřenost.
Elegantní místnosti pro naše oblečení a doplňky, ale i pro naše intimní soukromí, kam hned tak každého nepustíme, už jsme asi vzali na milost. Zvlášť ti, kteří ve svém příbytku mají na pořádnou šatnu místo.
A tady nastupuje dřevo v celé své kráse, bez úhledných dřevěných zásuvek a jemných lišt, které rámují sklo, si snad šatnu ani neumíme představit. Když není šatna, jsou aspoň skříně v řadě, kterou zase zaštiťují dřevěné dveře v dobré kvalitě. Když nejsou ze dřeva, mívají elegantní dřevěné úchytky.
Pak je tu celá armáda stolů a stolků, židle, křesla s dřevěnou konstrukcí. Když je křeslo celočalouněné, najdete často dřevo aspoň dole v základu. A to je dobře.
