Všichni, kdož se pouští do stavby domu ze slámy anebo v něm již bydlí, jsou milovníci zdravého prostředí, přírody, ekologie a v neposlední řadě i hospodárného bydlení. Jsou to lidé, kteří vidí v rozvíjejícím se oboru přírodního stavitelství velmi významný potenciál. Společným jmenovatelem pro všechny je nadšení pro přírodní materiály a nízkoenergetické bydlení.
Bydlenív takových domech má spoustu nesporných výhod. Obyvatelé těchto domů si pochvalují především tepelně-izolační vlastnosti, příjemné vnitřní klima a tepelnou setrvačnost hliněných omítek. Ty totiž stejně tak dobře akumulují teplo, jako zároveň regulují vlhkost. Jsou to domy, ze kterých doslova dýchá teplo, příjemná pohoda, harmonie a klid.
Nízkoenergetickými jsou nazývány domy, kde se spotřeba energie na vytápěnípohybuje v rozmezí 15-20kWh/m2 za rok. Takové stavbyjsou velmi dobře izolovány, a proto jsou náklady na jejich vytápěnímnohem nižší než u stávajících několikaletých staveb. V tomto případě se v podstatě jedná o dřevěné konstrukce vyplněné slaměnými balíky. Domy z materiálů jako jsou sláma, dřevo, rákos, hlína, písek mají minimální nároky na neobnovitelné zdroje energie. A nakonec, když takové domydoslouží, není problém ani s jejich likvidací, která může proběhnout formou naprosté recyklace zpět do přírody. Pokud to nevíte, tak na zemi žije v hliněných domech celá jedna polovina veškerého obyvatelstva.
Slaměné domy mají svou budoucnost jistě i proto, že prostředí, které kolem sebe vytvářejí, představuje minimální rizika z hlediska zdravotní závadnosti. Nehrozí v nich žádné negativní působení na člověka. Čistá světlá sláma neobsahuje téměř žádné plísně a jejich spóry. Ani pro malé hlodavce a většinu hmyzu není sláma přitažlivá. Průchozí cesty v lisovaných balících slámy se pro tyto živočichy díky vnitřnímu pnutí materiáluuzavírají. Již při stavbě slaměných domů je zapotřebí minimalizovat v balících obsah zrna, vybírat balíky s vysokou hustotou materiálu a při stavbě samotné postupovat co nejrychleji a ihned poté celou stavbu kompletně omítnout.
V Americe vznikají slaměné domy na bázi takzvané mokré technologie již od konce 19.století. Dosud se tam zachovalo mnoho funkčních objektů ze slámy, což potvrzuje, že se nejedná pouze o dočasné stavby.
Rakouský model přináší takzvanou suchou stavební metodu, kde jsou mezi dřevěnénosníky kladeny balíky ze slámy. Vnitřní parozábranu překrývají smrkové desky a vnější plášť je krytý vodorovně umístěnými deskami opatřenými difúzní papírovou fólií.
Obrovskou výhodou těchto slámových staveb jsou i minimální pořizovací investice a rychlost jejich dokončení.
Hlíva ústřičná je velmi užitečná našemu zdraví. Pěstuje se na slámě, která obsahuje potřebné živiny. Je potřeba slámu v pytli správně připravit a následně se o něj řádně starat.
