Břidlice bývala velmi oblíbeným obkladovým materiálem v minulém miléniu a nyní zažívá svůj comeback. Její krásu objevili právě také architekté Roland Vassaux a Joël Chervaz, kteří se ve Švýcarsku pustili do šikmého břidlicového domu a nakonec vytvořili architektonický klenot.
Nevelká švýcarská vesnička Leytron na úpatí hory L’Ardévaz vytváří překrásné panorama, které je doslova plné tvarů a přírodních krás. Byl to právě onen břidlicový masiv, který se stal inspirací pro stavbu Zufferey house, budovu, která působí jako kus skály, vhozený ledabile do zelených vinic a zabírající prostor o celkové obytné ploše 129 m2.
Přírodní a krajinu nenarušující vzhled celé budovy mají na svědomí především břidlicové desky, kterými je pokryt kompletně celý plášť domu. Základová deska stavby je vytvořená z betonu – tedy nikterak náročného materiálu. Kostra budovy je, jak jinak, nežli ze dřeva, aby se tak předešlo tomu, že by mohl některý z použitých materiálů narušovat harmonickou strukturu stavby s okolní přírodou, kde se snoubí klid zelených vinic, společně s drsnou a dřívější těžbou poznamenanou povahou břidlicových stěn. Za domem je rovná zatravněná plocha sloužící jako zahrada.
Šikmé plochy, které jsou již na první pohled patrné, vytváří dojem „nakloněné krabice“. Celkový koncept, který v člověku vyvolává obavu, že se dům co nevidět překlopí na bok ruší pouze horizontální okna, z nichž každé má jinou velikost a jsou do stěn zasazena nepravidelně, tedy v různé výšce. Okna tak z vnějšího pohledu na budovu prozrazují hrubé umístění místností. Ono dominantní „zapíchnutí do země“ je řešeno stabilním obchvatem bytelnou dřevěnou konstrukcí, zasazenou do přírodní břidlice na povrchu pláště domu. Zajímavé je, že břidlicový pancíř je tvořen z malých destiček, paralelně naskládaných tak, aby byly přímo úměrné s podélnou osou náklonu domu, takže to může v někom vyvolat dojem, že se jedná o jako rybí šupiny.
Naprosto dokonalé, je vtipné řešení garážového stání pro osobní automobil, které majitelka vyřešila umístěním tohoto prostoru do části, kde náklon domu vytváří převis… Vtipné je to, že když nechá paní domu automobil zaparkovaný před garáží, vypadá to, jako by se celý dům zvedal, aby mohla zajet dovnitř.
Kuchyň, jídelna a obývací pokoj tvoří v přízemí otevřený a vzdušný prostor. Ve východním křídle domu si majitelé vychutnávají pohled na vinici za domem z terasy, pergolou chráněnou před větrem. Výhled na vinnou révu se nabízí také z obýváku přes šikmou zasklenou stěnu, suplující gigantické francouzské okno.
Celý interiér domu působí čistě a vzdušně díky tmavé betonové podlaze s hladkou povrchovou úpravou a dřevěnými stropními obklady ze švýcarské jedle. Dřevěné schody vedou do patra, které ukrývá dva dětské pokoje, hlavní ložnici a dvě nevelké koupelny. Doplňuje je větší společenská místnost, sloužící jako multifunkční prostor pro sledování televize, čtení i práci. Prostoru kuchyně pak vládne beton a obdobné prvky, které se prolínají celým konceptem budovy.
Moderním a velmi minimalistickým prvkem je surový beton, který lemuje prostor kuchyně po celém jejím obvodu – od pracovní části, až k úložným skříňkám. Dvojité posuvné dveře do komory a desku kuchyňského stolu si dali majitelé vyhotovit z polykarbonátu, aby narušili jistou materiálovou strohost.
Lucie Sýkorová
Foto: weburbanist.com , busyboo.com , nunatak.ch, trendir.com, archdaily.com
Publikováno: 18. 10. 2013, Autor: