Přeměna staré továrny na výrobu cementu na neuvěřitelný obytný dům
V dnešním článku zaměřeném na výjimečné bydlení se přeneseme do staré továrny na výrobu cementu, která se nachází v Barceloně, hlavním městě Katalánska, které se po architektonické stránce proslavilo díky plejádě staveb Antoni Gaudího.
Přeměna staré továrny na výrobu cementu na neuvěřitelný obytný dům
Přeměna továrny na cement na velkolepé sídlo
Možná má Barcelona tak trochu v krvi neobvyklé stavby a architektonicky zajímavě ztvárněné budovy, které dříve sloužily zcela jiným účelům. Dům, který jsme se vám dnes rozhodli představit, v tomto směru rozhodně nijak nezaostává. Jedná se o přeměněnou továrnu na výrobu cementu, ze které se stalo velkolepé sídlo s průmyslovými sloupy, románskými okny a břečťanem porostlými baštami.
Připomínka průmyslové minulosti budovy
Architekt Ricardo Bofill zakoupil tento obrovský dům ještě v podobě opuštěné továrny na cement, v roce 1973. Během nákladné přestavby se začala tato továrna přeměňovat na jeho dům snů. Dosud jsou v interiéru zachovány drsné průmyslové betonové sloupy a obří míchačky betonu, které jsou stále zavěšené nad obývacím pokojem. Tyto prvky zdárně zakomponované do současného bydlení připomínají prosperující průmyslovou minulost této budovy.
Přeměna staré továrny na výrobu cementu na neuvěřitelný obytný dům (Zdroj: ) Přeměna staré továrny na výrobu cementu na neuvěřitelný obytný dům (Zdroj: ) Přeměna staré továrny na výrobu cementu na neuvěřitelný obytný dům (Zdroj: )
Majestátní románské okenní profily
Míchačky visící ze stropu místo lustrů mohou snad vyvolávat kontroverzní náladu ohledně otázky vkusu, avšak tam, kde je jistá slabost pro průmyslové akcenty, dají se tyto prvky považovat naopak za osvěžující a báječné. Ovšem k dobru architektova vkusu se jednoznačně přiklánějí kulaté obloukové výklenky, které rovněž zůstaly zachovány z původní továrny a které podtrhují kouzlo majestátních románských okenních profilů. Pro jídelnu, jídelní stůl a vanu byl zvolen jako základní materiál mramor.
Ke zjemnění interiéru přispěly bytové textilie
Poněkud chladnou strohost průmyslové zóny v interiéru zjemňují dlouhé splývavé záclony, polštáře na sedačkách a kulaté obloukové dveře ze dřeva. Keramické obklady a dlažba přidávají tomuto místu hodnotu klidného a jemného bohatství v maurském stylu.
Toto domácí sídlo architekta Ricarda Bofill je skvělým příkladem toho, jak se dá spojením historie s dneškem vytvořit doslova most spojující moderní a průmyslové s lidovým a historickým.
Alena Chládková vystudovala obor malování skla. Poté pracovala v továrně na vinutky, následně se osamostatnila a spolu s manželem si otevřela sklářskou továrnu v Železném Brodě. Vlastní obchod v Praze na Malé Straně a své výrobky posílá do celého světa.
