Materiály v moderní kuchyni 2/2

Při výběru kuchyně bychom měli věnovat zvýšenou pozornost volbě materiálu pracovní desky. Ta by měla splňovat nejen naše estetické požadavky, ale měla by vydržet i zátěž plného provozu. To samé platí i pro dřez, který je nedílnou součástí pracovní plochy.

Pracovní desky

Pracovní desku v kuchyni můžeme zvolit z různých druhů materiálů. V současnosti je aktuálním trendem vytvořit pracovní plochu i zadní obkladovou stěnu ze stejného materiálu. Taková kuchyň působí velmi uceleným dojmem. Obecně zde platí, že obkladová deska na zadní stěnu je tenší než deska pracovní.

V zásadě nejpoužívanějším materiálem zůstává stále umakart, a to zejména pro svou možnost napodobit strukturu i barevnost jiných materiálů, praktičnost a v neposlední řadě také nízkou cenu. Možnou variantou a vylepšením designu umakartových pracovních ploch je nákližek, což je dřevěná lepená hrana, která nahrazuje čelní oblinu.

Dřevěné pracovní desky jsou sice velmi efektní, ale uchovat je stále ve skvělém stavu vyžaduje pravidelnou péči. Masiv se sice napouští speciálními vosky, ale dřevo je i přesto, s výjimkou orientálního teaku, stále velmi choulostivé na údržbu. Dřevěná pracovní deska by měla co nejméně přicházet do styku nejen s vodou, ale také s mastnými a třísnícími surovinami, o horkých hrncích ani nemluvě. Dřevo je možné použít také na obložení zadní stěny linky. V takovém případě se ještě překrývá sklem, aby stěna méně trpěla. Praktickým kompromisem, jak si dopřát v kuchni požitek z opravdového dřeva a při tom se nijak neomezovat co se týče praktičnosti, je kratší krájecí deska z masivu. Ta bývá většinou vyjímatelná, aby se dala snadno udržovat. Ostatní, více namáhané pracovní plochy, jsou pak vyrobeny z odolnějšího materiálu.

Kuchyně – velká inspirativní fotogalerie

Materiály v moderní kuchyni 2/2 (Zdroj: )

Dalším možným materiálem pro pracovní desku je nerez. I tento materiál je ale velmi choulostivý. Velmi náchylný je zejména na poškrábání. Také cenová hladina tohoto materiálu je poněkud vyšší.

Efektním a velmi odolným materiálem je kámen. Doporučujeme ale vyhnout se mramoru, který je měkký a porézní. Lepší vlastnosti má pak tvrdá žula. Leštěná žula je velmi elegantní a můžeme si vybrat z široké škály textur a barev. Za opravdovou designerskou „fajnovost“ můžeme považovat dřez ze žuly. Určitou nevýhodou pracovní plochy z kamene mohou být spáry slepování jednotlivých dílů.

V neposlední řadě lze zvolit pracovní desku z umělého kamene (směsi pryskyřice a žulového nebo jiného kamenného prachu). Z těchto druhů materiálů je nejvíce známý corian. Umělý kámen obecně má řadu vlastností, pro které je stále častěji vyhledáván. Těmi jsou: snadnost opracování včetně možnosti tvarování, odolnost vůči vyšším teplotám a plochy bez spár. Umělý kámen také není nasákavý, sndno se z něj odstraňují skvrny i škrábance, navíc nabízí také nepřebernou škálu barev. Díky své dobré tvárnosti poskytuje corian takřka neomezenou možnost designu. Umožňuje např. vytvořit z pracovní desky a zadní obkladové plochy jeden monolit. Samožřejmostí jsou dřezy, které také tvoří s pracovní deskou nedělitelný celek. V porovnání se žulou je umělý kámen o něco dražší.

Dřezy

Přetože v moderní domácnosti nesmí chybět hospodyňkami vytoužená myčka na nádobí, neměli bychom přistupovat k výběru dřezu příliš laxně. Dřezy se liší nejen tvarem, ale i materiálem a barvou, příslušenstvím. Někteří výrobci dodávají dřez i včetně baterie, jinde je třeba baterii si dokoupit.

Již v prvních fázích rozhodování o nové kuchyni je důležité zvolit typ baterie. V zásadě můžeme zvolit stojánkovou nebo nástěnnou Od tohoto rozhodnutí se pak vyvýjí další výběr dřezu. Většina dřezů ale počítá se stojánkovou baterií, pokud tedy rozhodnutí padlo na baterii nástěnnou, prostor pro náš další výběr se dost zúžil. Při výběru drřezu je vhodné věnovat pozornost také odpadní výpusti, která je u různých typů dřezů umístěna různě.

Při rozhodování o tvaru a velikosti dřezu je dále rozhodující objem nádobí (a pokud máme či nemáme myčku). Pokud víme, že budeme mít často hodně nádobí, volíme spíše dvoudřez než singl dřez. Na trhu je celá škála tvarů dřezů, hranaté i kulaté, rohové či trojúhelníkové. Hloubka dřezu se většinou pohybuje od 140 do 180 cm.

Vybavení dřezů příslušenstvím se liší podle jednotlivých výrobců i typů. Jedná se o různé typy odkapávačů a vaniček na opírání zeleniny. Odkapávače mohou být i překlápěcí, což je velmi vítané zejména v malé kuchyni, kdy hospodyňce stačí pouze zakrýt dřez a získá tak další velmi cennou pracovní plochu.

Dřezy se nejčastěji vyrábějí z nerezu (chromniklová ocel), na trhu se však objevují i dřezy z moderního umělého kamene. Jedná se o širokou škálu různých materiálů, např. Silgranit R, Fragranit či Corian R. Tento druh materiálu poskytuje dřezu nepřeberné možnosti co se týče barevnosti a umožňuje mycí centrum barevně sladit s pracovní deskou. Takováto kombinace zcela naplňuje představy moderního designu, zatímco nerezový dřez představuje nestárnoucí klasiku. Méně obvyklými materiály pro mycí centra jsou např. žula nebo smalt.