Přestože při koupi kuchyně většina lidí dá spíš na design dvířek, výběr spotřebičů nebo digestoře, pro vlastní práci je daleko důležitější vybrat pracovní desku, která slibuje, že něco vydrží. Paradoxně nemusí být nejlepší to nejdražší řešení.
Vybrat si můžete mezi nejjednodušší polaminovanou dřevotřískou, náročnější zákazníci zvolí žulu nebo umělý kámen, designoví fajnšmekři nerez a lidi, kterým nevadí pečlivá údržba, dají možná přednost masivnímu dřevu.
Vysokotlaká dřevotříska s fólií HPL sice mezi kuchyňáři nevyvolává velké nadšení, v praxi se ale osvědčuje. Pokud se na takové desce nekrájí ostrým nožem, je velmi těžké „vyrobit“ do ní vryp, snadno se udržuje, navíc je poměrně levná – ceny se pohybují od 700 korun za běžný metr. Čelní hrana může být zaoblená, ale je možné zvolit i takzvanou plastovou ABS hranu. Atraktivní jsou masivní nákližky, které na hraně vytvoří proužkovaný vzor a kde se střídá světlejší a tmavší pruh napodobující řez dřevotřískou.
Kuchyňské linky: inspirativní fotogalerie
Zatímco laminované pracovní desky často imitují masivní materiál a profitují na snadnosti jejich údržby, nepřátele umělých materiálů možná dají přednost přírodnímu materiálu. Výrobci kuchyní nabízejí desky z tvrdého dřeva z takzvaného „nekonečného vlysu“ (spárovky) z malých dřevěných špalíčků, které se slepí ve velkou plochu. Taková deska se na rozdíl od dřevěného monobloku nemůže ve vlhku kuchyně nemůže zkroutit.
V kuchyňském studiu vypadá spárovka úžasně a hřeje na pohled. A zahřejete se i při údržbě. Neboť je to přece jen přírodní materiál, musí se pravidelně olejovat (nebo lakovat, ale pak se ztrácí dojem bezprostředního kontaktu s materiálem). Metr čtvereční spárovky v tloušťce kuchyňské desky prakticky nekoupíte pod 2 000 korun. Pokud se pro toto řešení rozhodnete, dokupte si rozhodně velké prkénko, na kterém se v kuchyni bude odehrávat většina operací při vaření, zejména naklepávání masa, krájení, řezání atp.
Kamenná pracovní deska vám vydrží až do smrti, za běžný metr ale zaplatíte kolem čtyř tisíc korun. Vzhledem nemusí vypadat chladně, záleží na barvě kamene, ruce při práci ale zastudí. Není však problém nechat pod desku zabudovat topení pro temperování. Takové řešení se hodí třeba v situaci, kdy ze stejného materiálu vybudujete i barový pultík, u kterého chcete občas posedět s přáteli. Žulové desky jsou ideálním cílem pro umístění dřezů „pod desku“. Na rozdíl od lamina nebo dřeva, kde by se musela řešit ochrana dřeva, kameni vlhkost nevadí.
Zřejmě nejznámější umělý kámen nese název corian. Vyrábí se z jemné minerální směsi a pojiva, a nabízí řadu příjemných vlastností. Snadno se tvaruje a opracovává, jeho velkou výhodou je kompaktnost, neboli bezešvé spojení celé desky, která plynule přechází ve vytvarovaný dřez. Odolává vyšším teplotám i působení chemikálií, na dotyk je teplý, velkou předností jsou desítky barevných odstínů. Cena se však pohybuje kolem 8 000 Kč za běžný metr.
Při výběru pracovní desky máte ještě dvě další možnosti, záleží ale na tom, jakému stylu dáváte přednost. Milujete-li rustikál, nechejte si kuchyň postavit jako zděný solitér a desku obložit maloformátovými kachlemi. Toto řešení se ale hodí spíš na chalupu, navíc – spáry mezi obklady se hůře čistí.
Foto: Hanák, Rako, Hi-Macs
Radek Starý
Publikováno: 24. 2. 2006, Autor: