Podlahové krytiny do kuchyně, díl druhý

Podlaha první, dřevěná

Dřevěná podlaha, ať už řešená jakoukoliv technologií pokládky, je velkým lákadlem pro ctitele přírodních materiálů. Výhodou dřevěné podlahy je její schopnost zabydlet, nabídnout teplé, harmonické prostředí, ve kterém se člověk zcela přirozeně cítí dobře. Další její kvalitou je možnost opravy případného mechanického poničené broušením, nebo jinou úpravou. Dřevo je jednoduše živý materiál. Nevýhodou zůstává komplikovaná údržba a náchylnost dřeva k drobným změnám tvaru vlivem teploty. První problém řeší dodavatelé celou řadou povrchových laků a vosků, které dokáží eliminovat náročnost takřka na minimum. Použitý lak ovlivňuje z 50% celkový charakter podlahy. Postačí pak už jen vlhký a suchý hadr. Jednou za 10 let je však nutno podlahu přebrousit a navoskovat. V kuchyni se uplatní hlavně tvrdé dřeviny jako jsou dub a buk, často se používá i jasan. Problém změny tvaru a rozměru se dá částečně eliminovat pouze kvalitní pokládkou. Vrzání podlahy je ta nejmenší daň, vypouklé kusy pak daň největší, za kterou ale může řemeslník montér, nikoliv dřevo.

Podlahy – velká inspirativní fotogalerie

Kuchyně – velká inspirativní fotogalerie

Podlaha čtvrtá, korková jako špunt

Korek je přírodní materiál, které svým vzhledem a měkkostí vytváří tzv. teplý dojem. Nejčastěji bývá pokládán jako plovoucí podlaha. Vrchní nášlapnou vrstvu tvoří povrchově upravený, dekorační korek, střední vrstvu pak HDF deska, která je součástí každé plovoucí podlahy. S podložím pak přichází do styku opět korek. Výsledkem je pružná a měkká podlaha s životností srovnatelnou s laminátovou podlahou. Korek však zůstane déle pohledově přijatelný. I přes to, že je v současné době nabízeno množství barevných odstínů, doporučují někteří odborníci položit podlahu nenatřenou v surovém stavu a lakování ponechat až jako poslední úkon pokládání podlahy. Výsledkem je celistvá podlaha bez spár, které se zalejí povrchovým lakem.

Podlaha pátá a šestá, tedy kámen či dlaždičky

Vedle dřeva patří kámen k nejstarším materiálům podlahových krytin. Je vysoce pohledově atraktivní a v odolnosti přirozeně nemá konkurenci. Zničit se dá pouze úmyslným poškozováním. Rozhodující pro budoucího uživatele je tvrdost a oděruvzdornost. Čím jednoduše řečeno pevnější, tím přirozeně dražší. Nabídka dlaždic nebo přímo kamene je obrovská a nejlépe je navštívit kameníky, kteří dělají i podlahy. Kámen je velmi specifický materiál s dosti nekompromisními vlastnostmi. Vždy se vyplatí koupit o 10% více materiálu, než kolik vyplívá z běžného rozměru podlahy a dobré je vše koupit najednou z důvodu jednotné barevnosti a kresby kamene. Druhý den již stejný kámen existovat nemusí a nikdy se dokupovaný kus nepodaří upravit tak, aby nebyl na první či druhý pohled identifikovatelný. V případě dlaždic není situace zdaleka tak dramatická, ovšem i zde se vyplatí nakoupit přímo u řemeslníka (pokladače), který si kuchyň předem prohlédne a přidá ke svážení výběru i své praktická hlediska.

Nevýhody a rizika kamenné podlahy

Velkým a nepříjemným problémem kamenné podlahy, nebo obecně dlažby, zůstává jednak její dotyková chladnost. Pokud je však podlaha vytápěna, je naopak na pohled chladný a při dotyku příjemně teplý kámen skutečně exklusivní záležitostí.  Vedle problému s chladem je zde ale také problém tvrdosti kamenné podlahy, před kterou varují hlavně ortopedi. Celodenní pohyb po kamenné podlaze má nepříznivý vliv na páteř. Na tuto nejkomplikovanější část kosterního systému jsou přenášeny netlumeně veškeré rázy a náhlá mechanická zatížení, které jsou vyvolána pohybem po tvrdém podloží. Pokud nemá uživatel pohodlnou měkkou obuv, nic jeho páteř nechrání. Vedle páteře pak trpí kyčelní a kolení klouby, které jsou zvláště u starších lidí náchylné k otékání a zbytnění, tedy k nehybnosti.

Podlaha sedmá, prvorepubliková

Poslední možností zůstává podlahu tzv. vylít tvrdnoucí směsí, která na první pohled připomíná nevzhlednou šedou hmotu. Zvláště v první republice byl tento způsob oblíbený. Jedná se v podstatě o použití směsy, jakého si tekutého kamene, který vytvrdne jako betonová podlaha. Výsledkem je např. známé teraso, které se dnes používá např. na hrobní pomníky. Vytvrdlá podlaha se musí obrousit a případně naleštit. Tento způsob se doporučuje zvláště u novostaveb, kde je možné se připravit předem na tento drobný, ale přeci jen stavební zásah.

Mohlo by vás dále zajímat

Nechte vyklíčit muškáty pomocí této jednoduché metody

Co dělat, když nám už vyklíčily muškáty?

Vyrobte si držák na sklenice nebo utěrku ze starého harampádí

Staré harampádí nemusí skončit na skládce. Vytvořte si držák na sklenice, utěrku či vařečky, anebo dekorace jako stojany na svíčku.

Jak na úklid podlahy podle druhu povrchu

Údržbu moderních podlah není nutnost jen na Vánoce, ale po celý rok. Běžná údržba podlah se liší podle toho, o jaký povrch se jedná.

Na stavbě v Tišících pokračuje nivelace podlah, přitopit a jde se na to

Před samotnou nivelací je potřeba všechny podlahy v celém domě, i včetně podlah ve sklepě a suterénu, důkladně vyčistit. Po vyčištění podlah řemeslníci po potřebném změření vlhkosti a napenetrování provedli přesnou nivelaci podlah.

Srovnání podlah

V Tišicích máme podlahy v celém baráku v různých výškách. Je to prostě starý dům, nic neobvyklého. A jelikož chce Karel úroveň podlah sjednotit, nastal čas i na tuhle práci. Takže nejdřív srovnat díry a nerovnosti, aby nebyly viditelné výškové rozdíly. No

Možnosti čištění podlah

Víte, jakým způsobem můžete vyčistit různé povrchy vašich podlah?