Doba a společenský tlak probouzejí ekologické pudy i v jedincích, u kterých slovo třídění znělo ještě nedávno téměř jako nemravné slovo. A s tím, jak se v obcích začaly objevovat kontejnery na specializovaný odpad, je vidět, že třídit má cenu.
Chce to ovšem trochu osobního nepohodlí, odměnou je ale dobrý pocit, že jsme každý troškou přispěli k lepšímu životnímu prostředí.
Klasické koše se tedy postupně proměňují na víceprostorové nádoby. Má to několik výhod. Nejenže není třeba skládky zaplnit směsí organického odpadu, skla, kovu a plastu, ale oddělené skladování v menších nádobách v domácnosti umožní vyhodit jen ten druh odpadu, který nejvíce překáží. Kdo si v sobotu k obědu dá rybu a hlavu a ocas hodí do koše, v úterý potvrdí, že než čichat při každém otevření koše zápach, raději ho vynese, přestože zdaleka ještě není plný. Proto je výhodnější častěji (cestou kolem popelnic) vyhodit organické zbytky, nezapáchající odpadky stačí vyhodit méně často.
Nejjednodušší sortéry se skládají ze dvou kbelíků: na kompostovací, organický odpad a na odpad běžný. Oba jsou kryty policí, která zabraňuje šíření zápachu. Navíc může sloužit k odkládání různých čisticích prostředků a pomůcek. Pokročilejší modely mívají i více prostorů – jednotlivé nádoby pak slouží napoříklad pro ukládání skla nebo plastů.
Obvykle se umisťuje do spodní skříňky pod dřez, vysune se ručně po otevření dvířek. Protože při zpracování surovin nemíváme čisté ruce a dvířka lehce ušpiníme, je výhodnější zvolit otevírání kolenem. Po zatlačení na dvířka se celý třídicí systém vysune do prostoru. Podobně funguje i nášlapné ovládání.
