Současné trendy koupelnové kultury a vůbec standardy spojené s vykonáváním hygieny a samotným pobytem v koupelně, akcentují spíše sprchování a dávají mu přednost před klasickým koupáním se ve vaně. To je pomalu vytlačováno mimo zorné pole zájmu klientů a pokud se hovoří o vanách, pak pouze ve spojení s vanami vířivými a pozornost se pak věnuje poskytovaným masážním a jiným programům. Jednoduché a ničím nerušené ležení ve vaně jako v lázni není zdá se na pořadu dne. A klasik by řekl: chyba lávky!
Již samotné slovo či slovní spojení „koupání ve vaně“ jakoby naznačovalo, že se nejedná u čistě utilitární činnost spojenou s výkonem pouze fyzické očisty, ale o proces odvozující se od ozdravného pobytu v lázních. Konec konců, v Praze byly svého času slavné „vanové lázně“ (provoz ukončen někdy v devadesátých letech) kde se pacienti zotavovali pobytem ve stejné vaně, jakou je možné nalézt v drtivé většině domácností. Pouze voda byla upravovaná tak, aby dokázala ulevit od revmatizmů, svalových ztuhlostí, stresů atd. A k tomu není potřeba nic jiného, než klidná, nefrekventovaná místnost, intimní a nerozptylující příšeří a pak už jen nějaké přísady, které učiní vodu léčivou či ozdravující.
Nepřehlédněte! Velká inspirativní galerie van
Zvláčnění pokožky
Tradičně se do vody dávaly květy aromatických rostlin, různé oleje a podobné extrakty, přidávalo se mléko a nebo na „mouku“ rozemleté minerály. Dnes má zájemce o tradiční koupel ve vlastní vaně možná až skutečně nepřeberné množství možností představující výběr všemožných přípravků a přísad do koupele. Nejen pro začátek však postačí „obyčejný“ např. levandulový nebo velmi používaný jasmínový olej. Čistého přírodního extraktu pak stačí do plné vany přidat cca 10 kapek. Při tomto množství se už na těle po chvíli vytvoří respektive ulpí tenká vrstva oleje a ten se teplem roztaženými póry pomalu vpíjí do pokožky a příjemně ji zvláčňuje. Jeho vůně je stimulující a relaxační účinek se dostaví velmi záhy. Praktické je mít po ruce neustále sklenici chlazené vody a doplňovat tekutiny. Teplota vody by neměla překročit hranici 45 stupňů.
Cesta do „Limbu“
Po ukončení lázně je dobré tzv. nic nedělat a příjemně a hlavně pomalu vychladnout, např. na lůžku. Tělo by rozhodně nemělo dojít podchlazení a tak je odpočinek dobré provádět v úplně obyčejné posteli s přikrývkou. Jako po jakékoliv jiné podobné proceduře, si tělo samo řekne o klid a pokud se mu tzv. povolí uzda, pak se veškeré zadržované nevolnosti, stresy, nevyspání a jiné dluhy únavy a defektů nejednou projeví jako „sladká“ potřeba spánku. Zvláčněná a olejem hydratovaná pokožka je navíc mnohem „pohodlnější“ než pokožka vyschlá a podrážděná. Usínání bude o to příjemnější.
Koupíme 200 g šalvěje, zdatnější uživatelé si šalvěj mohou vypěstovat na zahrádce, její lístky krátce povaříme v jednom litru vody a necháme 20 minut stát. Do vanové lázně pak odvar přidáváme pro zklidnění a při nervových onemocněních. Podobný postup je možné aplikovat i v případě máty peprné. Stejné množství, tedy 200 g vaříme ve 3 l vody asi 15 minut, pak necháme cca 20 minut odstát a přidáváme do lázně pro uvolnění a příjemné osvěžení. Teplota lázně ale nesmí překročit 36 °C.
Foto firmy Cereus archiv autora
Publikováno: 28. 9. 2006, Autor: