Jak prostřít? Tento úkol byl jistě několikrát postaven před každého, kdo pozval na večeři ať už svou drahou polovičku, kamaráda nebo člena rodiny. A pozvaná osoba pak zmateně luštila, co si počít s několika talířky, několika vidličkami, noži, hrnečky a skleničkami. Dokonalé francouzské servírovací způsoby dnes jistě nejsou nutnou výbavou mladíků žádajících své slečny o ruku, nicméně alespoň špetka kultury stolování a prostírání neuškodí nikomu z nás.
Prostírání volíme podle toho, jaký druh jídla budeme servírovat, a také podle toho, jaký host se má na protější židli objevit. Hostíme-li kamarádku s dvouletým potomkem, jistě jim prostřeme například papírové, korkové či bambusové prostírání, a ne krajkový ubrus. Pozor na umělohmotné dečky nebo igelitový ubrus! Ať už se jedná o sebepraktičtější vymoženost, moc parády nenadělá a hostu jasně řekne, jaké mínění o něm máme. Rozhodně se vyplatí prát prostírání po babičce než pošramocené mínění o naší pohostinnosti!
Záleží i na tvaru stolu
Velká inspirativní galerie stolů
U obdélníkových stolů se naopak fantazii meze nekladou, zde totiž vypadá jakýkoliv tvar prostírání velice efektně. Často ale platí, že tvarově by se mělo prostírání podobat tvaru stolu, tudíž by mělo být jeho zmenšenou kopií. Vypadá to nenápadně, ale zároveň neokázale.
Zároveň nezapomeneme prostírání barevně sladit s talíři! I zde platí, že méně je někdy více. Na barevných talířích na strakatém prostírání se bude to hlavní, totiž jídlo, úplně ztrácet.
Máme-li vhodně zvolené prostírání, vrhněme se na talíře.
Pravidlo první – začínáme od kraje!
Toto pravidlo platí nejen pro hosta, ale také pro hostitele. Pokud se totiž splete on, hostův trapas na sebe nenechá dlouho čekat, a my přece nechceme, aby se naše návštěva snažila sníst polévku malou dezertní vidličkou a dezert krájela polévkovou lžící. Takže – hurá do toho.
Chystáme-li více chodů, například slavnostní oběd, měly bychom si dát pozor na to, jak na stole uspořádáme jak talíře, tak příbory. Začít bychom měli mělkým talířem a na něj položit talíř polévkový. Lžíce by měla být po pravici, dál od talíře než nůž. Na levé straně potom vidlička a nad talířem lžička na dezert. S těmito typy příborů bychom si měli bohatě vystačit. Pozor na leváky! Leváka určitě potěší, bude-li mít příbor nachystaný tak, aby jej nemusel ihned přerovnávat.
Co s kávou a dezertem?
Dezert i káva se většinou podávají na speciálních talířcích, které nemusíme na stůl pokládat hned. Stačí donést kopičku talířků po obědě – kdo bude chtít, nabídne si dezert, kdo ne, toho nemusíme nutit. Oběd byl jistě vydatný. Přesto žádná návštěva by ani dezert neměla odmítnout.
Pár rad na závěr
Kromě rad hostiteli je jistě vhodné připojit pár rad i pro hosta. Ten, kdo dnes hostí, může být totiž hned zítra ve zcela opačné roli. Tady je několik praktických rad na závěr:
Nechcete-li vypadat jako „burani“, stačí myslet na to, že použitý příbor se neodkládá vedle talíře, nenechává se ani uprostřed talíře „rozvalený“ jako jeho majitel po dobrém obědě, ale způsobně se odloží na jednu stranu talíře. Toto gesto signalizuje, že návštěvník dojedl a talíř se může odnést.
Nikdy nezačínejte jíst dříve, než mají ostatní jídlo před sebou! Přestože máte jistě obrovský hlad. Oni určitě taky.
Nůž se neolizuje. Tohle moudro nám všichni vštěpovali už ve školce a jistě si byli vědomi proč. Nejenže olizování nožů nevypadá příliš přitažlivě, ale je i nebezpečné. Nože, i příborové, jsou vždycky alespoň trošku ostré.
A poslední, dokonale známé pravidlo – s plnými ústy se nemluví! Není nic horšího než na hostitele, ač omylem, plivnout jeho výtvor…
Martina Tlachová
Foto: OS Český západ, penzion Benešova hora, Dorian dekor,
Publikováno: 31. 8. 2007, Autor: