Jaký je ten dnešní? Jeho vzhled je velmi variabilní, jednotlivé kusy se od sebe liší jak tvarově, tak materiálově. A vždycky je kolem něj dost místa, aby si rodina mohla užít pěkného posezení.
Dřevo je klasika
A klasika nezmizí, ta zůstává celá ta léta a přenáší se přes módní vlny bílých plastů či chladných skleněných desek. V současnosti se dřevu především nechává jeho přirozená krása, vybírá se materiál s pěknou kresbou a prim hraje přírodní vzhled bez probarvování. To ale neznamená, že moření už neuvidíte, používá se. Také se připomíná kdysi velmi oblíbený rustikální způsob, deska je zhotovena z několika pěkných fošen.
I když si dřevo zaslouží jen chválu a staré dřevěné stoly z masivu získávající léty neopakovatelnou patinu a klidně mohou dědit i několik pokolení, je nutno přiznat, že expandujícím materiálem je mramor, případně kompozitní materiály, které kámen připomínají. Také se znovu častěji sází na sklo, především ve spojení s kovem.
Určitě vede jednoduchost, i když…
Ten nejjednodušší tvar stolu – obdélník a čtyři rovné nohy – je základem. Na něj se pak podle povahy designéra a výrobce navěšují drobné finesy, které ze stolu dělají originální solitér.
Rovné strany původního obdélníku se lehce zaoblí, hrany se srazí do měkčího tvaru. Plocha stolu může být dvojitá s odkládacím místem mezi deskami. Pokud má stůl kulatý tvar, v drtivé většině je deska položena na středovém podstavci, aby nohy po obvodu nepřekážely stolovníkům.
Právě základna stolu obecně je nejčastěji předmětem experimentů a trvalé snahy o originální řešení. Nohy se kříží, deska sedí na jedné noze vybíhající do opory nebo se čtyři základní nohy promění ve dva válce.
Nejvíc je asi tvárný kov, který zdobnost dotvrzuje často zlatým leskem. O zdobný efekt se ale velmi dobře postará také mramorová deska s výrazným žilkováním.
Publikováno: 21. 8. 2018, Autor: autor: Vladimíra Storchová