V běžném povědomí tuzemské laické či poloodborné veřejnosti figurují v rámci podvědomí o významných tvůrcích z oblasti architektury a designu spíše autoři zahraniční než tuzemští. Přitom zejména v meziválečném období byla v tehdejším Československu celá řada mimořádných osobností, které měli evropské nebo světové renomé a tomu odpovídající přesah. Jedním z nich byl bezpochyby akademický architekt, profesor Jindřich Halabala, s jehož jménem jsou spojeny např. začátky průmyslové výroby esteticky i funkčně vysoce jakostního nábytku v ČSR a tedy takové pojmy, jako Spojené umělecko průmyslové závody.
Prof. akad. arch. Jindřich Halabala se narodil 24. května 1903 v Koryčanech. Po vzoru svého otce se vyučil stolařem, absolvoval Státní československou odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí a pak obor architektura se specializací na nábytek a interiér v ateliéru neméně významného prof. Pavla Janáka na Umělecko průmyslové škole v Praze. Jeho první návrhy nábytku a koberců pochází z druhé poloviny třicátých let. V roce 1928 se stal vedoucím prodejny nábytku Spojených umělecko průmyslových závodů v pražské Lucerně, o rok později spoluzaložil Svaz československého díla a v roce 1930 již stál v čele brněnského ateliéru u.p závodů, kde se nakonec stal ředitelem a hlavním architektem.
Moderní designové interiéry – Velká fotogalerie
Spojené umělecko průmyslové závody patřily ke špičce v rámci tehdejší evropské konkurence a v předválečném Československu byly vnímány jako záruka kvality a vysokého vkusu. Podařilo se jim jedinečným způsobem propojit funkcionalistické principy legendární školy Bauhaus s ladnými tvary tuzemského, značně kubizujícího Art Deca a fortelem českých truhlářů. Halabala sám se v tomto duchu snažil dosáhnout sériové výroby nábytku na takové úrovni, která by z onoho slova „sériový“ setřela pejorativní nádech tuctovosti a zároveň usiloval o dostupnost takto vysoce funkčně i esteticko jakostního nábytku nejširším vrstvám obyvatel. Nábytek měl být a byl vysoce funkční, elegantní, dokonale zpracovaný, skladebný, variabilní a mobilní, zároveň levný a všem dostupný.
Své bohaté zkušenosti shrnul Halabala do dvou publikací, z nichž nejcitovanější je jistě Výroba nábytku, tvorba a konstrukce. Příručku Jak si zařídit byt levně, moderně a hygienicky pak připravil s brněnským architektem Josefem Poláčkem. Habala se také věnoval pedagogické činnosti, přednášel na řadě vysokých a odborných škol. V roce 1958 byl jmenován předsedou výtvarné rady při Sdružení podniků nábytkářského průmyslu. Zemřel 18. listopadu roku 1978.
Publikováno: 19. 9. 2006, Autor: