Tvarosloví soudobého designu se intuitivně a v různých cyklech vrací, a nebo přesněji inspiruje se dobou, kdy umělecká avantgarda skloňovala pojmy jako funkcionalismus či purismus. Přísné a chcete li racionální linie jsou na první i druhý a možná i třetí pohled rozpoznávacím znamením „soudobosti“. Ale i mezi firmami, které patří mezi jaký si TOP TEN v produkci „designového nábytku“ najdeme takové, jenž se zaměřují na výrazné „tvary“ zbavené a nebo zkrátka neadorující tak zásadní věc, jakou je např.pravý úhel.
Mezi tzv. otce funkcionalizmu a purizmu rozhodně patří tvůrci takových zvučných jmen, jako např. Adol Loos či Pierre Janaret používající notoricky známý pseudonym Le Corbusier. Tak, jako je Adol Loos autorem statě s dnes již legendárním názvem „Ornament a zločin“, kde tedy jakákoliv dekorativnost a ornamentalika získává punc zločinného jednání a zasluhuje podle Loose srovnání s více méně primitivním tetováním, jehož se přece rozumný Evropan a potažmo kdokoliv jiný žijící ve 20 století nedopouští, tak tedy ve stejném smyslu by nám dnes mohla připadat možná až lehce tzv. za vlasy přitažená náklonnost Le Corbusiera k fenoménu pravého úhlu, pro který tento slavný architekt dokonce napsal báseň. Ovšem v praxi bylo pro něj spíše charakteristické jednání vystihující podstatu některých jeho prohlášení typu „domy jsou stroje na bydlení“. A tyto premisy se stejně jako stokrát dnes již přetavené vize jejich tvůrců táhnou směrem k dnešku a někdy je až s podivem, nakolik určují i dnes, tedy málem po sto letech tvarosloví soudobé tvorby.
Ani pseudo ano neo
Tvary, tedy míněno něco jiného, než přímé linie neaspirující na „krásno“, mají v mnohých očích přívlastek a nebo možná spíše pachuť jaké si „romantiky“ a k té se vracely celé generace tvůrců v podobě různých neo a pseudo slohů, z nichž některé daly vzniknout ikonám naší kultury (neorenesanční Národní dávávalo, Rudolfinum). A jak z toho kola ven? Jednou z variant je cesta designérů firmy Ceccotti, která neopouští v některých svých kolekcích kultivující střídmost, zároveň se nebrání oním tvarům a přesto se jim podařilo vyhnout se spirále návratu v duchu zmíněných neo psedo slohů a citací toto, co bylo již třikrát v přeneseném slova smyslu řečeno.
