Vila Stiassni: Architektonický skvost se chlubí původní krásou
Pojďte na exkurzi úchvatné prvorepublikové vily Stiassni, která je méně známou sestrou slavné vily Tugendhat. Před nedávnem prošla kompletní rekonstrukcí a my ji můžeme obdivovat v původní jedinečnosti.
Vila Stiassni: Architektonický skvost se chlubí původní krásou
Luxusně zařízená vila manželů Stiassni v prominentní brněnské čtvrti Pisárky, která se po komplexní tříleté rekonstrukci otevřela pro veřejnost v prosinci 2014, plnila obytnou, reprezentativní i společenskou funkci. Na rozsáhlém tříhektarovém pozemku se nachází i dům zahradníka a vstupní objekt s bytem řidiče a stájemi.
Pohnutý osud vily i rodiny
Vila byla domovem rodiny Stiassni pouhých devět let. V roce 1938 odešli z obav před okupací Alfred, Hermine i jejich dcera Susanne do Londýna. Později se přestěhovali do amerického Hollywoodu. V následujících letech měla vila mnohé využití: Gestapo zde mělo „Offizierskasino“, přebývali zde ruští kozáci, dvakrát zde pobýval prezident Edvard Beneš a právě od té doby je označována jako vládní vila. Po 2. světové válce byl majetek zkonfiskován a 6. 6. 1946 připadl československému státu. V tomto období sloužila vila k reprezentativním účelům. Od roku 2009 je ve vlastnictví Národního památkového ústavu.
Zdroj: archiv redakce
Luxus skrytý za nenápadností
Rodinná vila textilního továrníka Alfreda Stiassni, která byla postavena podle návrhu Ernsta Wiesnera, působí navenek záměrně prostě. Ernst Wiesner je jednou z nejvýznamnějších osobností brněnské moderní architektury. Jeho puristická díla připravovala půdu pro brněnský funkcionalismus. Na brněnskou scénu se uvedl návrhem činžovní vily Wilhema Gutmanna (1919).
Architekt vilu usadil hluboko do svahu a svažitost pozemku využil v její prospěch. Ze svých oken nabízí nerušené výhledy do pisáreckého údolí. Hmota vily se skládá ze dvou na sebe kolmých kvádrů. Půdorys má tvar obráceného písmene L. I zde byl, jako u ostatních Wiesnerových vil, prostor racionálně rozdělen podle funkce. Větší křídlo, jehož delší strana je orientována k jihu, sloužilo jako obytná část pro rodinu. Přízemí mělo především reprezentativní a společenskou funkci, patro sloužilo pro klidné soukromí rodiny. V menším křídle směřujícím k jihu byly umístěny vedlejší provozní prostory a pokoje zaměstnanců.
Nazelenalá fasáda vily byla členěna obdélnými okny se šambránami z hořického pískovce a spišského travertinu. Horizontalitu umocňovala předstupující kazetová římsa a kamenný sokl. Výraz doplňovaly technické prvky jako lucerny, výklopné žaluzie a výsuvné markýzy. Za účelem začlenění hmoty domu do okolní zahrady byla fasáda bujně porostlá popínavou zelení.
Vila Stiassni: Architektonický skvost se chlubí původní krásou (Zdroj: ) Vila Stiassni: Architektonický skvost se chlubí původní krásou (Zdroj: ) Vila Stiassni: Architektonický skvost se chlubí původní krásou (Zdroj: ) Vila Stiassni: Architektonický skvost se chlubí původní krásou (Zdroj: ) Vila Stiassni: Architektonický skvost se chlubí původní krásou (Zdroj: )
Terasy jako spojovací můstek
Přízemní obytné místnosti jsou se zahradou propojeny pomocí lodžie a obytných přírodních teras umístěných před jižním a východním průčelím. Lodžie byla nad tyto terasy vyvýšená o několik schodišťových stupňů. Často se tu pořádaly rodinné slavnosti a v létě sloužila jako jídelna. Plocha teras byla doplněna zahradním mobiliářem, osvětlená lampami umístěnými na stěnách vily a v nádobách se tu pěstovaly exotické rostliny.
S prostým vnějškem silně kontrastovalo zařízení interiéru připomínající spíše zámecké sídlo. Nacházely se zde honosné mramorové krby, štuková výzdoba stropů a stěn, tmavé obklady, historizující nebo historický mobiliář, starožitnosti. Bylo to tak na přání paní domu, paní Hermine Stiassni, která pocházela z velmi bohaté rodiny významného podnikatele v severočeském uhelném průmyslu Jacoba Weinmanna. Proto autorem interiéru nebyl Ernst Wiesner, i když se dochovaly některé jeho interiérové skici, ale vídeňský architekt Franz Wilfert.
Zdroj: archiv redakce
Pátrání téměř detektivní
Vrácení původního vzhledu vily bylo doslova detektivní prací. Důležitým zdrojem informací se při rekonstrukci brněnské vily Stiassni staly i fotografie a akvarely někdejší paní domu, jimiž dokumentovala interiér i exteriéry objektu.
Například koupelny byly v předchozí éře necitlivě modernizovány. „Původní umyvadla byla nahrazena novodobými a keramické obklady byly nahrazeny mramorovými. Originální schránky na mýdlo, tzv. mýdlenky, však byly odstraněny nešetrným způsobem a nebyly zachovány ani ve fragmentu. Po sejmutí nových obkladů byly na svém místě pouze úlomky. Vnitřní keramické obklady ostění mezi okny koupelen zůstaly zachovány. Při rozhodování o barevném odstínu nových replik se vycházelo právě z těchto detailů,“ říká Petr Miklíček, restaurátor keramiky s licencí MK ČR.
„Po dřívějších zkušenostech z vily Tugendhat byla ke spolupráci vyzvána společnost LASSELSBERGER, výrobce keramických obkladů RAKO. Úkolem bylo přiblížit se co nejvíce původní technologii výroby. Tato technologie tehdy spočívala hlavně v použití olovnaté glazury na předem vypálený kalibrovaný střep. Vysoký lesk a pokládka beze spár dávaly tehdejším stěnám charakteristický rys, který ještě dnes můžeme spatřit v objektech nezasažených modernizací interiéru. Přitom je paradoxem, že vývoj designu v oblasti keramiky se začíná vracet k počátku minulého století a většina světových firem má ve své nabídce obkladů a dlažeb vzory vycházející právě z jednoduchosti a dekorativnosti 20.–30. let,“ vysvětluje Petr Miklíček.
Zajímavé je, že výroba i kalibrace vyrobených replik obkladaček proběhla symbolicky v Horní Bříze, v závodě, kde byly vyvinuty první kalibrační stroje následně používané, zapomenuté a v posledních letech znovu objevené a používané pro výrobu keramických obkladových materiálů.
Při výrobě repliky mýdlenky musel restaurátor detailně prostudovat původní fotodokumentaci a vytvořit rozměrově a tvarově shodný model. Vnitřní boky této kapličky musely mít rozměry obkladačky na stěně pro usazení a zároveň venkovní lem přesahoval spáru. Celkem bylo vyrobeno 10 ks mýdlenek. Barevná a povrchová úprava vyrobených doplňků ke keramickým replikám je voděodolná a způsobilá zátěžovému režimu provozu.
Zdroj: archiv redakce
Zahrady slouží k rekreaci i pěstování
Tenisový kurt a bazén, ale i květinové záhony, skleníky, sad a užitková zahrada, to vše se nacházelo svého času na pozemku kolem vily Stiassni. Využít prostor k rekreaci, sportu a hospodaření nebyl problém. Důmyslné bylo rozmístění jednotlivých objektů. V severní části se nacházelo zahradnictví, jižní část plnila estetickou funkci, na terase u domu se nacházel plavecký bazén, později byl níže pod bazénem vybudovaný tenisový kurt.
V letech 1920–1930 se keramika uplatňovala jako vynikající mrazuvzdorný fasádní a bazénový materiál a ovlivnila tak vzhled řady světových měst, zejména ve střední Evropě, ale i v zámoří (Rakodur, Tunelia). Keramické bazény byly v té době u zámožných rodin velmi módní záležitostí. Současný vývoj a výroba obkladů pro rekonstrukci venkovního bazénu probíhal podobně jako v případě koupelen – podle předaného kousku odštíplého původního obkladu.
