Nevázanost nemusí platit jen pro ty, kteří ctí svobodu a volnost nade vše. Je mezi námi dost lidí, kteří nechtějí splývat s davem, nechtějí konformní bydlení ani oblečení, prostě chtějí něco jiného. Podívejme se tedy v rámci léta a začínajících prázdnin na jiný – free nábytek.
Extravagantní nápady, nezvyklé formy, výrazné a divoce skládané barvy, neobvyklé kombinace materiálů, to je k vidění na každém nábytkovém veletrhu či veletrhu, který nabízí vše, co potřebujete pro dům i byt, aby se vám dobře a pohodlně žilo. U některých značek se jedná o náhodný výkřik, podložený obvykle snahou upozornit na sebe, u jiných je to hledání nějaké originální cesty a u těch opravdu zapálených je to program.
Slepé uličky
Výstřelky se objeví každý rok, někdy i masově, protože po období klidu vždycky nastoupí tvůrčí nervozita a touha vymyslet něco nového, přijít s revolučním nápadem.
Nejvíc se vyvádělo v designérských dílnách na počátku tohoto nového století. Všichni najednou měli pocit, že musí začít jinak. A tak jsme měli křesla „naruby“, z nichž lezla péra, koudel, konstrukce byla venku a vůbec to nevypadalo dobře. Místo čalounění nafouklé a lesklé buřty, jak na přešvihnuté také designové prošívané péřové vestě, úmyslné destrukce materiálu a plno dalších výbojů. Skončily ve slepých uličkách. Zůstala nám jen ta přiznaná konstrukce, ovšem v precizním a elegantním provedení.
Nevaž se, odvaž se (Zdroj: ) Nevaž se, odvaž se (Zdroj: )
Značky, které rády zlobí
Experimentovalo se také hodně s bytovým textilem a čalounickým materiálem, těžko zapomenout třeba na pohovku, z níž od pohoří na opěradle stékaly dolů vodopády…
Přišla doba temných tónů a „špinavých“ odstínů. Zatímco většina toho zase nechala, jedna značka si jistou ponurost drží. Diesel je svůj, drží se industriálního charakteru, k jeho stylu patří plech, trubky, šmír a prach – míněno obrazně, pochopitelně. Prach, to je jejich šedá a textil na pohovkách občas působí, jako by po něm posedávali chlapi v umazaných montérkách. Poslední dobou ale i Diesel objevil barvy a dokáže být tak továrensky veselý.
Altreforme, to je jiná. Začínali hliníkem – aluminium, to je jejich základna. Zpracovávali lesklý kov originálně a po svém. Když připravili kolekci nábytku ze „zlatých cihel“, opatřili je nápisem: Není všechno zlato, co se třpytí. Neberou se vážně.
Nejnovější kolekce z letošního Milána, to je skvělý pop art a pop je v trendu. Francouzský kultovní stylista tureckého původu Yazbukey připravil sérii nábytku ze ženského světa Home Sweet Home. Nohy na vysokánských podpatcích podpírají toaletní stolek, hrají tu plné rty i retro předměty, a kdo chce mít takový pokoj, může. Nezapomeňme na Moroso. Designér Ron Arad sám rozhodně nevypadá moc usedle a konformně a navrhuje pro značku nekonvenční nábytek. Občas si proti proudu zařádí Moooi, lehce výstřední nebo spíš méně obvyklé věci má Kartell, no a pokud byste hledali, kde se letos hodně ujíždělo, zkuste se podívat na internet na koberce…
