Milánský salon nábytku podruhé. Tentokrát o nábytku do obýváku
Už pár let pozorujeme u nábytku návrat lehkých konstrukcí a tenkých nožek. Trubky, dráty, lehkost – to jsou znaky moderních trendů. Kam se posunul tento trend za poslední rok? Ukážeme vám!
Barvy, které přinesl Milán, jsem tady už trochu nastínila. Objeví se i dnes, ale proporce jsou na fotkách vyváženější. Jak budete procházet galerií, získáte poměrně přesný obrázek o tom, jak celkově barevně nábytek v současnosti působí. A hlavně si ukážeme, jak je pojatý konstrukčně.
Milánský salon nábytku podruhé. Tentokrát o nábytku do obýváku
Světlo a lehkost
Hodně se vrací bílá nebo aspoň hodně světlá v tónech břízy, bílé kávy, vybledlého písku, jemného slabého kakaa, ale také skořice, terakota, med.
Stěží bychom hledali značku, které by si zásadně nepohrála se základnou nábytku. Příchylnost k funkcionalismu a nábytku, který vynesl konstrukční prvky na světlo, přiznal je, vystrčil ven, a polštáře sezení či stěny nábytku napasoval pěkně dovnitř, ano, ta trvá.
Jen je ta základní trubka stále slabší, tenčí, jemnější. Některé nožky u stolků, ale i židlí působí tak, že jakmile dosednete, musí se zlomit, jde už víc o drát než trubku. Nebojte se, nezlomí, jsou pevné. A také rozmarné, různě se vykrucují do stran, nepostojí rovně a přímo. Jiné „podstavce“ se inspirovaly v zahradě, nepostrádají jistou robustnost a přebírají i tvary, které pomalu z parků a zahrad mizí, neboť jsme přece moderní.
Kladem tohoto nábytku je celkové prosvětlení interiéru, nic ponurého a temného neubírá ani prostor, ani jas. I proto se stále také sází na regálové police a lehké přídavné stolky, přiřazené k pohovkám, aby se rozbil masiv polštářů. K odlehčení pomáhá také kombinace různých materiálů.
Milánský salon nábytku podruhé. Tentokrát o nábytku do obýváku
Ohýbání kovu
Vedle jednoduchých přímek a tvarů se designéři hodně dívají také do přírody – organický svět a vše, co nás obklopuje a nepochází rovnou z lidské dílny, má do pravidelnosti daleko. Ještě se k tomu někdy vrátím, ale teď jen jemné nepravidelnosti ve tvaru pohovek a hlavně u podnoží. Tam se fantazie návrhářů opravdu rozběhla, tenký kov se dobře ohýbá a to, co drží sedák židle či desku stolu, je někdy pozoruhodným dílem. Svoje zajímavé základny dostávají i komody a pohovky.
Co z toho vyplývá? Rozmařilost je občas v jasné barvě a pak v drobném detailu. Jako celek působí současný nábytek velmi klidně, uměřeně a střízlivě. Ale když se ohnete a kouknete pod stůl či prostě k zemi, je občas po klidu i po jednoduchosti.
