Radek a Jindřiška vyrůstají u babičky a dědy, jsou šťastní a rozhodně si na nic nestěžují, snad jen by potřebovali každý svůj pokoj, protože dohromady nemají ani jeden. Spí s dědou v posteli. Jejich království vznikne v podkroví a designéři náležitě využijí atmosféru starých trámů a šikmých ploch.
Děti potřebují své soukromí, musí mít místo, kde se mohou učit, zvát si kamarády nebo jen odpočívat. Ne vždy je to ale možné. Tak jako v případě Jindřišky a Radka, které mají v pěstounské péči prarodiče. Společně obývají starý venkovský dům, jehož současné uspořádání dětem žádné soukromí neumožňuje a prarodičům se na rekonstrukci nedostává peněz. To by důvod přihlásit se do pořadu Jak se staví sen.
Velké stavění
Designéři využili podkroví, kde byla jen malá ložnice, v níž spávala babička, a půda. Designéři Kamila Douděrová a František Kobližka k tomu říkají: „Otevřením do krovu se celý prostor neuvěřitelně zvětšil, a to tak, až nás to samotné hodně překvapilo. Byli jsme vážně jinde! Hlavně ta výška! Skoro nám bylo ,lítoʻ tam postavit tu příčku a rozdělit ho na dva pokojíky.“
Nejvíce oceňují využití prostoru a hlavně, že se pokaždé dokázali „trefit, aby to vyšlo“: „V této proměně si po stránce designu ceníme vítězství nad hmotou. V podkroví si při rekonstrukci nelze úplně představit, kde se ty roviny a šikminy skutečně protnou, kam přesně vyjde trám a jak to bude nakonec celé působit. Myslím, že jsme to místo zvedli, kam až to šlo, využili každý kout. Krovem tohoto podkroví je už jen obloha.“
Jak vyřešit prostor
Kamila s Františkem přiznávají, že nápad nepřišel hned. „Intuitivně jsme tušili, že nechceme bourat stávající okno ve štítu, dělat nové a rozdělit prostor na dvě symetrické poloviny. Chtělo to něco navíc. A tak jsme zapojili i malý pokoj u schodiště a celé to proměnili jinak, než by se čekalo. Zásadní problém stávajícího stavu byla konstrukce krovu. Dalším problémem bylo zateplení, které zcela chybělo, podkroví v zimě určitě promrzalo a bylo k bydlení v této podobě nevhodné,“ popisují náročnost a množství stavebních prací, které bylo třeba udělat.
{"type":"import-image-group","image_ids":"[225836,225845,225846,226086,226095,226096,226107,226116,226117,222901,222902,226199,226207,226208,,,,226396,226405,226406,226559,226568,226569,227359,227358,227357,227617,227616,227615,227614,228319,228320,228321,228322,229575,229576,229577,208275,208276,208279,232281,232267,232268,232269,233133,233132,233134,233135,233136,233141,233453,233454,233455,233452,233444,225753,225751,225752,225750,225753,233927,233932,233931,233929,233925,234088,234104,234103,234102,234105,234538,234539,234541,234545,234767,234765,234766,234756,225777,225786,225787,222819,222820,234837,234838,234839,234840,234843,235158,235159,235157,235156,222492,223492,223498,223490,223491,235222,235223,235224,235225]}
Očima designérů
A jak tedy hodnotí designérská dvojice celou proměnu po dokončení? „Styl proměny je založen na určitém kontrastu původní konstrukce krovu, kterou jsme do interiéru přiznali, a vybavení pokojů, které působí měkce a útulně. Drželi jsme se jednoduchosti (bílá malba x původní trámy) a k tomu jsme volili zajímavé prvky nábytku, provazová svítidla a tapety v dekoru postaršeného barevného dřeva. Pro dotvoření pokojů jsme si vybrali jednu hlavní barvu, kterou mají děti rády, a tím jsme pokojíky i přiřadily klukovi nebo holce.“
Premiéru posledního dílu nové série „Jak se staví sen“ uvidíte v pondělí 26. června ve 22.40 na Primě.
Z dostupných zdrojů vytvořila redakce
Publikováno: 23. 6. 2017, Autor: