Jako z Lynche. Proměna temného žižkovského sklepení v hodinový hotel
Neobvyklé projekty mohou být pro designéra zadaní snů i výzva. Jak navodit v tmavém prostoru bez oken pocit intimity a nepůsobit vulgárně? Jak využít původní klenby a zdivo, aby to nepůsobilo jako středověká mučírna? Jak se vypořádat s úskalími specifickému provozu? Tyto otázky si kladla architektka Lenka Míková.
Odpověď našla v bizarní estetice Davida Lynche – celý prostor zahalila architektka do snové atmosféry pohybující se mimo všední realitu a nebála se balancování na hranici kýče. Předobrazem tmavé vstupní chodby se stala scéna z filmu Pod kůži. Intimitu podporuje hra s umělým osvětlením a jeho různé efekty.
S odhaleným hrubým zdivem kontrastuje minimalistické pojetí nových povrchů barevně sjednocených od podlahy po nábytek a osvětlení. Dojem luxusu přidává doplňkový dekor – ve větších pokojích textura kamene, v těch menších pak téměř exotická kresba dřeva.
Jako z Lynche. Proměna temného žižkovského sklepení v hodinový hotel
Diskrétnost zaručena
Nenápadné dveře a tmavé schodiště vedoucí ke vstupní mříži neposkytují kolemjdoucím žádnou nápovědu, jen zasvěcení vědí. Ty už vede dál do podzemí dlouhá chodba, která skrz světelnou hru tvoří pomyslný předěl od světa venku. Na jejím konci svítí recepce, odkud vedou vstupy z pěti místností.
Jako z Lynche. Proměna temného žižkovského sklepení v hodinový hotel
Relaxace má čtyři barvy
Tři větší pokoje mají malou předsíňku. Modrý pokoj pracovně zvaný „Royal“ nabízí vířivku s kapacitou až šest osob, zelený Relax poskytuje vanu a v červeném „Hot“ pokoji zastupuje vodní prvek prosklená sprcha.
Malé pokoje připomínají díky dřevěnému obložení kajuty. V nich funguje jako jednotící barva antracitová stejně jako v chodbě a recepci. Všechny pokoje mají také barevně sladěnou koupelnu s WC.
Jako z Lynche. Proměna temného žižkovského sklepení v hodinový hotel
Kdo hledá, najde
Pokojům samozřejmě dominují postele, zdůrazněné vysokým atypickým čelem nebo obložením. V návrzích jsou zakomponované i různé „funkční“ detaily, ale spíš nenápadně – komu se hodí, ten je najde…
Určujícím požadavkem na všechno vybavení byla hlavně odolnost a snadná a rychlá údržba. Proto je i všechno osvětlení vestavné, jediným solitérním svítidlem je lustr nad recepcí s příznačným designem a názvem Shibari.
„Jinak jsem se ale snažila od úvah nad vlastním provozem a jeho zákazníky úplně odpoutat a navrhnout takový lehce snový paralelní svět v podzemí, který by navozoval patřičnou atmosféru. Návštěvníci hledající určitou anonymitu se tu mohou skrýt a s prostorem téměř splynout,“ uzavírá Lenka Míková.
Publikováno: 27. 11. 2018, Autor: autor: Z dostupných zdrojů vytvořila redakce
