Kana či dosna, nádherná exotická rostlina pozdního léta a podzimu, si letos doslova užila pobytu na zahrádce. Pokud bez úhony překonala několik málo mrazivých zářijových rán, může svými květy a listy, velice podobnými banánovníku, zdobit zahrádku ještě nyní.
Až mráz listy spálí, je pravý čas hlízy vyrýt a uschovat na vzdušném a chladném místě. Přes zimu je kontrolujeme, aby nevyschly nebo naopak nezplesnivěly. Je výhodné je uložit buď s balem nebo očištěné do rašeliny nebo bedny s pískem, podobně jako kořenovou zeleninu.
Kana
Kana už ve svém názvu skrývá dvě tajemství. První jméno pochází z řeckého slova kanna, což znamená trubka – té se podobají její zvonovité květy. Její druhé označení je zahaleno nepřesností. První kana, přivezená Španěly již v 16. století z Ameriky do Evropy, dostala přídomek indická, na počest ‘objevení‘ Indie. Kříženci původní Canna indica se u nás více pěstují až od konce 19. století.
Velká inspirativní galerie rostlin
Její oranžová, žlutá, tmavě růžová, karmínově červená, ale i žíhaná květenství rozkvétají na vysokých stoncích. Listy mohou být zelené, panašované, pestré i zabarvené do bronzova. V čeledi dosnovitých je více jak padesát druhů, některé hlízy se v její tropické domovině i jedí. Lidoví léčitelé zkoušejí používat kořen jako močopudného a potopudného prostředku, dále pomáhá při kožních nemocech a vředech, listy pomáhají hojit rány.
Vyzkoušejte tip na dlouhé a hlavně včasné kvetení: už v únoru hlízy očistíme, odstraníme odumřelé či poškozené části a necháme na světle narašit. Poté zasadíme do výživné zeminy. Po zmrzlých rostlinu vysadíme na záhon, hlouběji než rostla v květináči. Můžeme ji však ponechat i v nádobě. Působivá bude jako solitér v trávníku nebo nízkém porostu, krásně vynikne i ve skupinách. V tom případě dodržujeme při sadbě spon minimálně 50 x 50 cm.
I když v současné době je důležité dosny kvalitně přezimovat, myslet na jaro je však na místě.
Jindřiška Kodičková
Foto Jindřiška Kodičková
Publikováno: 14. 11. 2008, Autor: