Není u nás zahrada, kde by nerostl alespoň stříbrný smrk nebo zakrslá borovice. Okrasných jehličnanů je ale mnoho druhů, některé v našem podnebí žijí přirozeně, jiným musíme věnovat trošku víc péče, aby přežily tuhou zimu. V každém případě ale i zimní zahradu zdobí paletou různých odstínů žluté, zelené a stříbrné.
Určitě dobře znáte stříbrný smrk. Správný název je smrk pichlavý (Picea pungens), má husté větve a krásné modrostříbrné zbarvení jehliček. Najdete i kultivar s převislými větvemi, ten nezabere místo do šířky, ale s výškou si neporadíte. Do menší okrasné zahrady je tedy lepší vysadit zakrslou odrůdu „Glauca Globosa“, ta roste pomalu a jen do 1 – 1,5 metru.
Nepřehlédněte! Velká inspirativní galerie dekorací
Chcete, aby vaše zahrada hrála barvami od jara do zimy? Opravdovou proměnu jí zajistí jiné jehličnany. Na jaře jsou světle zelené novými výhonky, v létě zdobí sytou zeleň hnědé šišky a v zimě se jehličí promění do stříbrna. Takto si s námi hraje například jalovec obecný (Juniperus communis „Hibernica“), štíhlý sloup hustých větviček s pichlavými krátkými jehličkami. Bude se svou siluetou krásně vyjímat jako soliter i ve skupině nižších keřů. Do široka rozložitý a barevně proměnlivý je modravý cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana „Elwoodii“), dá se ovšem tvarovat i do kulata, stejně jako smrk Pančičův (Picea omorika „Nana“) s jehličkami na líci zelenými a zespodu stříbrnými. Jejich stříbrné záblesky vytvářejí v dešti i na slunci neuvěřitelné efekty.
Víte jak se řekne rusky vrba? Vrba. A jak se řekne rusky smrk? Smrk. Hmmm. Ale i tak se řemeslníkům podařilo místo vrby pokácet smrk. A to nějak Karel nemůže rozdýchat. No ani se mu nedivíme.
