Od začátku ledna platí pro výstavbu domů nová evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která zavádí povinnost stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB – nearly zero energy building). Co to pro budoucí stavitele znamená?
Budova s téměř nulovou spotřebou energie musí mít nižší spotřebu energie o 20 % v porovnání s rokem 1990 a splnit požadavek snížené hodnoty neobnovitelné primární energie – v případě rodinných domů o 25 %, u bytových domů o 20 % a u ostatních budov o 10 %.
Údaje Českého statistického úřadu ukázaly, že se Češi obávají nárůstu cen a ti co plánovali stavět, se do toho pustili ještě vloni. V první polovině loňského roku bylo v celé republice zahájena výstavba nejvíce rodinných domů za posledních deset let. Od ledna pak nejspíš nastane výrazný útlum individuální výstavby.
Na stavební povolení podaná do konce roku 2019 platí ještě staré směrnice, nová pravidla se vztahují až na žádosti podané po 1. lednu 2020.
Rodinné domy po roce 2020
Od nového roku se mohou stavět domy pouze v energetické kategorii A. „To znamená, že domy budou mít velmi nízkou, až téměř nulovou energetickou spotřebu – v případě rodinných domů platí, že by měly mít maximální spotřebu zhruba kolem 70–80 kWh na m2 ročně.“ vysvětluje David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické staveb.
Pro kategorii A je klíčový průkaz energetické náročnosti budovy, sestávající ze dvou parametrů – tepelné ztráty a způsobu jejího vytápění. U prvního z nich se jedná o míru toho, jak z budovy uniká teplo, u druhého o typ vytápění z hlediska čistoty zdroje.
Co se týče dodržení parametru na neobnovitelnou primární energii, klíčový je výběr vhodného zdroje vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. Univerzální řešení v tomto případě neexistuje, každý si tak může vybrat, jaké technické řešení využije – ať již jde o fotovoltaické systémy, rekuperační jednotky i tepelná čerpadla apod.
„Teoreticky tedy můžete mít nový dům, který bude hermeticky uzavřený, a topit v něm téměř čímkoliv, nebo standardní běžný dům, v kterém budete topit čistým zdrojem, například fotovoltaickou elektrárnou na střeše. V praxi je však pro štítek A zapotřebí kombinovat více technologií, nedosáhnete na něj tím, že jen nalepíte více polystyrenu na dům. Zateplení, dveře, okna, rekuperace, to všechno bude muset být na vysoké úrovni, což samozřejmě znamená peníze,“ říká s Ivor Ševčík z All Inclusive Development.
Odhaduje se, že u rodinného domu s průměrnou cenou 3,5 milionu korun bude muset stavitel připlatit 350 až 525 tisíc korun.
Vyplatí se nám moderní úsporné technologie?
Fotovoltaické panely pro ohřev vody, podlahové topení, retenční nádrže na zachycování dešťovky, kterou používáte k zalévání, rekuperační jednotky pro větrání bez oken nebo tepelná čerpadla jsou pro uživatele pohodlná, o jejich úspoře energií také není třeba pochybovat, nicméně se naskýtá otázka, zda se nám náklady na jejich pořízení v dlouhodobém horizontu vrátí.
„Jakkoli jsou technologie výhodou, mají i určité nevýhody. Jsou nejenom finančně nákladnější, ale omezené svou životností. Pokud budeme používat tepelné čerpadlo a solární panely, musíme je pravidelně servisovat a samozřejmě nevydrží věčně. V rekuperaci je třeba jednou za rok vyměnit vzduchové filtry, a tak je to se vším,“ popisuje Ivor Ševčík.
Publikováno: 7. 2. 2020, Autor: autor: Z dostupných zdrojů vytvořila redakce