Vinylová podlahová krytina už není žádnou novinkou. Díky svým praktickým vlastnostem se zabydlela už v mnoha domácnostech. Využít se dá takřka ve všech místnostech, je příjemná na došlap, snadno se udržuje a na výběr je tolik různých dekorů, že se hodí téměř do všech typů interiérů.
Přestože vinyl bývá často zaměňován za lino, jedná se o omyl. Zatímco linoleum je přírodního původu, vinyl je zkrácená forma slova polyvinylchlorid, jde tedy o podlahovinu z PVC, které se vyrábí z etylenu a chloridu sodného.
Z čeho můžete vybírat?
Co se vzhledu týká, výrobci stejně jako u laminátu kopírují novinky ve dřevě, ale v poslední době se objevují i kamenné a betonové imitace. Tento vývoj souvisí s interiérovými trendy i s možností volit alternativu k chladnější dlažbě. Vinylové dílce se dříve vyráběly v mnohem menším formátu než dnes. Zatímco před několika lety byla obvyklá délka 0,7 m, dnes je to 1,2 m a na trhu jsou i tzv. XXL formáty o délce dílce až 1,8 m.
Vinylovou krytinu si můžete vybrat nejen podle dekoru, ale také podle způsobu pokládky. Jednak jsou k dostání vinylové díly, které se na podkladovou plochu lepí, a pak takové, které se spojují mechanickým zámkem stejně jako laminátová plovoucí podlaha.
Každý z těchto způsobů má svá pro i proti. V případě plovoucího vinylu (tedy dílců, které se nelepí), je možná relativně snadná oprava v případě, že dojde k nějakému poškození. Lepený vinyl lze sice také opravit, ale je to složitější. U tří- až čtyřmetrových šíří rolového vinylu jsou lokální opravy v podstatě nemožné.
Vinyl je odolný proti nárazu a pravděpodobně se nepoškodí, ani když vám vyklouzne z rukou hrnec. A pokud neupustíte nůž tak nešikovně, že by se jeho špička zabodla do podlahy, tak dokonce ani ten ho nezničí.
Bohužel si ale vinylová krytina „nerozumí“ s ostrými předměty. To se týká třeba stěhování, kdy potřebujete manipulovat s ledničkou či skříňkou a táhnete ji po vinylové podlaze. V tom případě hrozí, že dojde k jejímu poškození a možná i k proříznutí.
Vinylová krytina má spoustu výhod, ale to se netýká vlhkosti. Sice se nedá říct, že jí vyloženě vlhkost vadí, takže ji můžete mít v kuchyni i v koupelně. Pravděpodobně bez úhony „přežije“, když vám vyteče myčka či pračka. Má to však jeden háček. Vodu musíte hned vytřít. Ptáte se proč?
Vinyly totiž bývají na nosičích z korku nebo na HDF deskách a pro ně platí stejné podmínky jako u laminátů. V případě nasáknutí vodou dochází k nevratnému poškození krytiny, protože dojde k nabobtnání nosičů. Vlhkost se sice přes vinyl nedostane, ale pronikne do podkladu mezerami ve spojích. A i když tyto spoje bývají impregnované proti vlhkosti, jedná se o ochranu pouze proti krátkodobému zatečení vody. V případě že na podlaze stojí louže dlouho, (myslíme tím několik hodin), tak vlhkost pronikne i přes impregnaci a dojde k poškození konstrukce.
Nicméně i tento problém existuje relativně dobré řešení. Do kuchyně a koupelny můžete dát vinyl v rolích, které jsou tři nebo čtyři metry široké, takže při pokládce nevznikají takřka žádné spoje a odolnost podlahy proti vlhkosti se tím výrazně zvýší.
Ekologické materiály hrají v současné dobře prim. To dobře vědí i výrobci podlahových krytin, a proto přicházejí na trh s dalšími novinkami, mezi něž patří například ekologické elastické podlahy. Neobsahují PVC, chlor, změkčovadla, halogeny ani těžké kovy.
Inovované výrobní technologie u takovýchto produktů staví na přírodních a recyklovatelných surovinách. Jejich povrch je antibakteriální, antistatický a kromě fyzické zátěže (odolnost vůči poničení, poškrábání, nárazům) zvládne i působení chemikálií.
Jejich dekory jsou stálobarevné a v nabízených kolekcích najdete jak jednobarevné varianty, tak oblíbené imitace. Zajímavé je, že některé druhy jsou na rozdíl od klasického vinylu vhodné i pro podlahové vytápění.
Publikováno: 3. 4. 2019, Autor: autor: Ivana Kukalová
