Budeme jednou bydlet levněji? Podívejte se, jak to vidí nastupující generace architektů

Zajímá vás bydlení v blízké budoucnosti? Přistihli jste už někdy, že přemýšlíte, jak by měly za pár let vypadat městské čtvrti a jak to udělat, aby bydlení v nich co nejméně zatěžovalo životní prostředí? Podívejte se, jaké představy mají studenti architektury, jejich návrhy se umístily na prvních pět místech v soutěži Český ostrovní dům.

Cílem bylo navrhnout energeticky šetrné budovy

Stále častěji se hovoří o rozvojových stavebních plochách v českých městech a v jejich okolí. Ovšem konceptů založených na lokální energetické soběstačnosti je zatím jako šafránu. Nicméně účastníkům letošního ročníku velké studentské soutěže Český ostrovní dům se podařilo vytvořit velmi inspirativní návrhy šetrného komplexu pěti energeticky soběstačných bytových budov s prvky sdílení.

Dokáží studenti posunout hranice?

„Pořád slyšíme o chytrých městech, smart cities, internetu věcí, blockchainu. Také slyšíme o špinavé energii z uhlí, závislosti na plynu z Ruska, jaderných nedostavbách. Věřím, že dílčí lokální nezávislost, nejen energetická, bude to slovo smart nakonec definovat. Cílem soutěže Český ostrovní dům je přinášet a zdarma na našich webových stránkách zveřejňovat studentské architektonicko-technologické koncepty, které mohou inspirovat k pragmatické akci. V tomto roce jsou to projekty malých šetrných čtvrtí,“ uvádí Pavel Podruh, zakladatel soutěže Český ostrovní dům.

Prvních pět projektů

Letošním vítězem soutěže se stala Zuzana Kopiláková, studentka architektury v Bratislavě, se svým návrhem minimalizujícím potřebu externí dodávky elektrické energie a spotřebu pitné vody. Její koncept také počítá se společnou produkcí potravin, malým chovem zvířat a sdílením přebytků elektřiny s obcí.

i (Zdroj: Český ostrovní dům)

Na druhém místě se umístila Michaela Doležalová z Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Dílčí technologické nedostatky nahrazuje dispoziční propracovaností a chytrým konceptem.

i (Zdroj: Český ostrovní dům)

Dělené třetí místo patří Martinu Jiráskovi, který se nenechal odradit a v projektu svébytně rozvíjí užití principu ukládání přebytků elektrické energie do vodíku tzv. power-to-gas. Společně s ním se umístila se svou vizualizací skupina tří studentů – Daniela Pisingerová, Gabriela Ponechalová a Kryštof Kratochvíl.

i (Zdroj: Český ostrovní dům)

Na čtvrtém místě se umístil Martin Šálek, který pracoval s umístěním objektů do kruhu. Uprostřed se nachází společná technická místnost. Návrh počítá s využitím sdíleného zdroje energie z fotovoltaiky, sdílení společného kotle na peletky a filtrace vody.

i (Zdroj: Český ostrovní dům)

Páté místo získali Kateřina Stoulilová a Josef Mikeš s domy využívajícími elektřinu vyrobenou fotovoltaickými panely. Vytápění a ohřev vody jsou řešené pomocí kompaktní jednotky s tepleným čerpadlem na odpadním vzduchu a elektřinou. Větrání zajišťuje rekuperační jednotka.

Mohlo by vás dále zajímat

Komunitní sdílení energetiky

Víte, co to je komunitní energetika nebo sdílená energetika? Spolu se sousedy lze za pomoci určitých nástrojů ušetřit nemálo peněz za elektřinu.

Fenomén české vesnice

O fenoménu české vesnice a její proměně do současné doby.

Z čeho a jak složit pestrou stravu pro psa?

Zpestřete jídelníček svých čtyřnohým miláčkům

Připravte si vychytané truhlíky

Vychytané truhlíky

Setí polykultury tří sester

Polykultura tří sester je systém efektivního pěstování tří různých plodin, které spolu dokážou růst a navzájem si vyhovují. Ukážeme vám tři sestry v podobě fazolí, kukuřice a dýně.

DLOUHÁ VERZE___Polykultura tří sester

Víte, co to je polykultura tří sester? To je pěstování takových plodin, kterou si jsou navzájem nápomocné.