Staré továrny ožívají. Trend přeje záchraně nevyužívaných brownfieldů
Staré textilky, pivovary a další průmyslové či zemědělské budovy nevyužité chátrají, zatímco ročně jsou zastavovány stovky hektarů úrodné půdy. Využití zpustošených brownfieldů nabízí jedinečnou možnost k záchraně našeho dědictví i cestu k originálnímu bydlení a dalšímu využití jako kanceláří, obchodních domů, úřadů či muzeí.
Celá naše republika je poseta množstvím brownfieldů – nevyužívaných nebo nedostatečně či neefektivně využívaných území. Na základě vyhledávací studie bylo v ČR lokalizováno celkem 2 355 brownfieldů, které zaujímají rozlohu 10 326 ha (což odpovídá rozloze města Olomouc) s celkovou zastavěnou plochou cca 4 206 930 m². Celkový počet je ale podstatně vyšší, dle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2008 se jich v ČR nachází přes 11 tisíc. Aktuálně je v národní databázi brownfieldů uvedeno 481 položek (data k 18. 5. 2017), které jsou připraveny pro investory. (Tento počet je nižší oproti celkovému z důvodu způsobu zařazování brownfieldů do databáze.)
Nezřídka tato území tvoří součást naší historie, mnohdy jsou dokladem technického, architektonického nebo urbanistického pokroku let minulých. Navštívíte-li kterýkoliv z nich, bude vám smutno při pohledu na to, v jak hrozném stavu jsou a zároveň musíte obdivovat přístup našich předků, že neváhali věnovat nemalé prostředky na stavbu výrobních či zemědělských budov, které jsou v takovém rozporu s novými průmyslovými objekty představující šedé betonové kvádry bez jakékoliv invence, jejichž hlavním kritériem byla nejnižší cena. Přitom nové průmyslové zóny zabírají stovky hektarů úrodné zemědělské půdy a mají vážné dopady na stav krajiny v České republice, například na schopnost zadržovat vodu a mnoho dalších.
Staré továrny ožívají. Trend přeje záchraně nevyužívaných brownfieldů
Dobré příklady
Stár se snaží různými dotačními programy povzbuzovat nové využití brownfieldů. Nacházejí se i různí osvícení investoři, kteří probouzejí broownfieldy k životu. Hlavně ty, které se nacházejí blíže center velkých měst. Díky tomu se bývalé textilky, pivovary, strojovny, elektrárny či hutě probouzejí k životu. Přestavují se na byty, kancelářské objekty, úřady, nákupní, zábavní a kulturní centra, knihovny, divadla a dokonce i muzea.
Nový život pro textilky
V poslední dekádě minulého století došlo k útlumu textilního průmyslu u nás. V důsledku toho zůstaly v regionech desítky opuštěných textilek. Bývalou slávu průmyslu tedy sice odvál čas, ale dochované textilky mají s novou náplní potenciál přežít. A že nejde jen o bezvýznamné objekty, svědčí i názvy „Zámek“ či „Klášter“, jež některé z nich hrdě nesou.
Klasickým příkladem nového využití se stala bývalá textilní továrna Jana Faltise postavená v roce 1864 v Trutnově. Od roku 1957 se po drobných úpravách stala sídlem okresního úřadu a administrativě slouží dosud.
Učebnicovou transformací textilky pro administrativní účely je i budova bývalých Schmittových textilních závodů z roku 1884 na Riegrově náměstí v Semilech, která oblékla kabát městského úřadu.
Vskutku originální upotřebení zaniklé textilní továrny našel i Hradec Králové, který do budovy závodu Vertex z počátku minulého století sestěhoval všechny pobočky městské knihovny. Ty v železobetonovém skeletu konečně našly jednotný a inspirativní prostor dýchající tou správnou knižní atmosférou.
Staré továrny ožívají. Trend přeje záchraně nevyužívaných brownfieldů
V pivovarech se už nevaří jen pivo
České pivo je jedním z nejznámějších a nejžádanějších na celém světě. Není tedy divu, že se na našem území najdeme na pět set pivovarů. Ve většině z nich se už pivo ale nevaří, a proto budovy slouží jiným účelům. Například Slavný děčínský pivovar, který začal budovat roku 1849 Franz Anton hrabě Thun-
Hohenstein, je od dubna 2014 moderním nákupním centrem, jehož součástí je i minipivovar navazující na historickou tradici.
Náročnou rekonstrukcí po zrušení původního účelu výroby piva si prošel i pivovar královehradecký. Ten se stal novým sídlem krajského úřadu. V Jilemnici se zase proměnily pivovarnické prostory v tržnici řemesel, Informační centrum pro mládež, muzeum a multifunkční prostor pro pořádání kulturních, vzdělávacích nebo prezentačních akcí v krásné sloupové síni.
Desítka českých pivovarů byla přizpůsobena bytovým a restauračním účelům nebo slouží jako dílny a sklady. Nicméně, valná většina z nich ještě stále čeká na „nápad“ a nové uplatnění.
Staré továrny ožívají. Trend přeje záchraně nevyužívaných brownfieldů
V Brně ožije Zbrojovka
V širším brněnském centru se nachází areál Zbrojovky, kde už v roce 1918 vyráběli telegrafní a telefonní výstroje, pomůcky pro železniční opravny. Ve 20. letech rozšířila svou výrobu o automobily, jízdní kola, letecké motory, váhy či obráběcí stroje. Nejvýznamnějším produktem té doby byl standardní i cestovní psací stroj podle licence Remington. Dalším úspěchem Zbrojovky byl první automobil Disk, který si zamiloval i komik Vlasta Burian. Rozmach objektu nezastavila ani normalizace, kdy se rozrostla výroba o kancelářskou, sdělovací a výpočetní techniku, dieselové motory pro traktory Zetor nebo speciální a komunální nářadí. Lovecké a sportovní zbraně tvořily pouze menší část objemu výroby.
V novém tisíciletí ale úspěch podnik opustil a postupně byl celý uzavřen. V současné době se rozjíždí projekt veřejného multifunkčního prostoru Nová Zbrojovka. Budoucí moderní a živá čtvrť poskytne Brnu kvalitní možnosti bydlení a odpočinku uprostřed zeleně. Současně nabídne pestrou škálu služeb a pracovních příležitostí a přitom si zachová svou klasickou industriální podstatu, které pouze citlivě vtiskne novou tvář.
Díky těmto průběžným přestavbám, změnám funkcí a opětovnému přizpůsobení potřebám nové doby mohou historické industriální budovy přetrvat v zachovalém stavu i několik generací. Zároveň představují kombinaci industriálních a nových trendů v architektuře a urbanismu a odrážejí současné umělecké směry.
Publikováno: 18. 1. 2018, Autor: autor: Jana Truksová
