REKONSTRUKCE První zmínky o tomto stavení jsou v obecní kronice někdy z roku 1842. Za socialismu byl dům v podstatě zničen chovem domácího zvířectva, ale pečlivou a promyšlenou dostavbou a celkovou rekonstrukcí se nakonec podařilo přivést ho k novému, lepšímu životu.
Stáří přes 200 let napovídá, že při vzniku prvního domu hrály velkou roli nepálené cihly. „Nemohu za to dát ruku do ohně,“ říká Libor Havlíček, kterému majitelé rekonstrukci svěřili, „ale dům je patrně z velké části původní. Soudím tak podle založení domu i některých dalších konstrukcí, hlavně je tu navázání středové vstupní chodby, která je z pálených cihel na zbytek zdiva, a to i obvodového, které tvoří kotovice, tedy nepálená hlína.“
Nečekané překvapení
Dům byl socialistickým hospodařením totálně zdevastovaný, nezbývalo, než ho otlouct opravdu až „na kost“.
V této fázi čekalo všechny docela velké a příjemné překvapení, jak říká Libor Havlíček: „Po odkrytí všech konstrukcí jsme totiž zjistili, že je kotovice už od základů téměř dokonale suchá, a že ji tedy bude možné v maximální míře zachovat. Dům se nám zato odvděčil naprosto vynikajícími tepelnými a klimatickými podmínkami. V létě se v něm drží příjemný chládek a v zimě hluboké, měkké teplo, a to i při minimálních nákladech na topení.“
Majitelé nechali rekonstrukci celkem volnou ruku, určili jen načasování: Podle jejich přání probíhala stavba na etapy a trvala asi tři roky. První se vybudoval a upravil obytný prostor původního domu, v druhé fázi se pracovalo na dvoře a vznikla nová dvorní přístavba, na závěr se vytvořilo obytné podkroví a udělala nová fasáda.
Probuzení starého domu (Zdroj: HaZeProduction.cz) Probuzení starého domu (Zdroj: HaZeProduction.cz) Probuzení starého domu (Zdroj: HaZeProduction.cz) Probuzení starého domu (Zdroj: HaZeProduction.cz)
Vrata jak do zámku
Dům má jednu zvláštnost, kterou určitě nepřehlédnete. Garážová vrata nejsou, jak jsme zvyklí, ani klasická dřevěná, ani moderní, ovládaná elektronikou, automatická, ale vitrážová!
Byl to takový nápad autora celé rekonstrukce, který to vysvětluje: „Mám tu zkušenost, že garáže jsou podobně jako sklepy, nebo dílny takové popelky, když do nich vstoupíte, v drtivé většině případů je tam jakési podivné neladné skladiště nebo rovnou binec. A já jsem si řekl, že vrata od garáže jsou hodně vidět, a mohla by přispět k vyšší kulturnosti prostředí. Pro kolemjdoucí je to příjemné, netušené překvapení.“ Vitráž je z dílny Marty Štanglové, dřevěné části interiéru provedl Petr Dvořák.
Jaký je to pocit, pracovat na starém objektu a mít trochu svázané ruce? Libor Havlíček uzavírá: „Je to moc pěkné stavět, ale i spravovat hliněné domy. Nepálená hlína je jeden z nejlepších materiálů jak pro dům, tak pro život. Pro mne osobně to byla velmi zajímavá práce, s tím starým objektem se dalo skvěle komunikovat.“
