Seznamte se s Patricií Urquiolou. Je skvělá v designu, umění i architektuře

V roce 2001 otevřela Patricia Urquiola vlastní studio v Milánu. Zabývá se tu designem, uměním, architekturou, výstavnictvím. A její produkty směřují do nejprestižnějších italských a mezinárodních společností bez ohledu na to, jedná-li se o křeslo, stůl, sklo, showroom či návrh výstavního stánku.

Začátky

Nejprve Patricia studovala fakultu architektury Technické univerzity v Madridu, promovala zde v roce 1989. Počátkem devadesátých let působila jako asistentka na kurzech Achille Castiglioniho a Eugenia Bettinelliho na Polytechnické univerzitě v Miláně a E.N.S.C.I. v Paříži.

V té době, jen o něco déle, pracovala pro studio De Padova, a v letech 1993-6 také spolupracovala s architekty Renzio a Ramerino a angažovala se v řadě projektů.

Jako ředitelka Associati design group přijímala odpovědnost za zakázky pro značky Alessi, Antares-Flos, Artelano, Boffi, Cappellini, Cassina, Kartell a další. Zároveň pracovala samostatně pro B&B Italia, Bosa, De Vecchi, Fasem, Kartell, Liv’it, MDF Italia, Molteni & C., Moroso and Tronconi a navrhla výstavní stánky a showroomy pro Knoll, Moroso, Sag 80 a Somma.

Zralá osobnost

Ve výčtu značek a také názvů produktů bychom mohli pokračovat dlouho, přidat i různá ocenění, ale co vám to vypovídá o osobnosti, která se pohodlně usadila ve světě designu a poletuje od námětu k námětu jako motýl, takže máte ošidný pocit, že to ani není práce, jen lehounká hra?

Určitě to, že je pilná. Možná i to, že nemá výrazný výtvarný rukopis a nelpí na ikonické značce, která si piluje jednoznačný výraz a neodchýlí se. Ona sama se kdysi v Praze vyjádřila, že designem „surfuje“, že hledá zdroje a inspiraci, se kterými pak dál pracuje.

i (Zdroj: Cassina)

Když už je zmínka o Praze, nepřijela tenkrát ani s nábytkem, ani se sklem či textilem, ale navrhla keramické obklady pro Mutinu. Její kolekce Azulej umožňuje kromě výběru z různých vzorů také možnost vytvářet kombinace ze tří barevných skupin: bianco, grigio a nero. Kolekce Basreliéf si hraje s plasticitou. Na otázku, kterému materiálu dává přednost, řekla, že nezáleží na tom, jaký zrovna zpracovává materiál, podstatné je, aby ji oslovil.

Jak léta jdou, její set skleněných váz All Ambiq byl vystavován na Glasstress, doprovodné akci benátského Biennale, získala Medalla de Oro al Mérito en las Bellas Artes (Zlatá medaile výtvarného umění) udělovaná španělskou vládou, byla velvyslancem Expo Milano 2015. Připravila architektonické projekty pro hotel Mandarin Oriental v Barceloně, pro Four Seasons v Miláně a spoustu jiných.

A stále k tvorbě přistupuje tak, aby se její objekt přirozeně včlenil do domácího prostředí a fungoval tam. Občas se odvolává k ručním pracem, pohrává si s barvami, kterých se nebojí, cítí dobře vzorování. Soubor jejích dovedností a umu se projevil právě u „dlaždiček“, které jsou vzájemně kombinovatelné, i mohou stát samostatně, které jsou nenápadné, s reliéfem, i vesele barevné se vzorováním. To si nejspíš Patricie zapsala do paměti už v dětství v rodném Španělsku, kde se krásným „azulejos“ vždycky dařilo.