Když se u nás na konci 19. století začala rozvíjet turistika, rozhledny tu rostly jak houby po dešti. Mnoho z nich vybudoval Klub českých turistů. Celkem jich bylo postaveno 400, polovina z nich se ale do dnešních dnů nedochovala. Stavěly a staví se ale stále další. Prý tomu dost pomohl i televizní cyklus o českých rozhlednách Rozhlédni se, člověče.
Už kořen slova jasně říká, o čem rozhledna je. O rozhledu a rozhlížení. Měla by tedy stát vždy někde na kopci s pěkným výhledem do dálky. Jsou u nás i rozhledny, ze kterých nevidíte skoro nic. Třeba proto, že je přerostl les. Tak dopadla třeba rozhledna na kopci Děd nad Berounem, návrší Réna nad Ivančicemi nebo vyhlídková věž v areálu hradu Vrškamýk.
Ošklivá rozhledna, nulový výhled, zlatý důl
Stejně slabé je to prý na Neštětické hoře u Neveklova. Navíc rozhledna není architektonicky žádný zázrak. Ale má zajímavou historii a kvůli ní sem turisté chodí především. Dochovala se tu pověst z dávných dob, podle které byla nedaleko od rozhledny lesní studánka a kolem ryzí zlato. Křoví a vrbičky kolem byly zlatem poseté. Pasáčci z toho zlatého proutí pletli košíky. Zdejší slepice, které sem občas zabloudily se popást, měly ve svých žaludcích také zlato. No a zlato, to stojí za to.
Pěkné rozhledy otevřené nedávno:
- na Císařském kameni (u Jablonce nad Nisou)
- na Chlumu (u Hradce králové)
- na Sedle (u Sušice)
- Akátová věž (u Židlochovic)
- U borovice (Krkonoše)
Většina rozhleden ale plní svůj účel, tedy, že se z nich dá rozhlížet. I když třeba u rozhledny Čerchov na Domažlicku stojící na vrcholu Českého lesa, to bylo jinak. Nejdřív to byla rozhledna, ale za války se změnila ve špionážní ucho.
Vyhlídková věž totiž stojí pouhé 2 km od německých hranic. Za totality se tak ocitla v hraničním pásmu a vstup sem byl přísně zakázán. Usadila se tu armáda a rostly tu vojenské objekty. Rozhledna místo turistům začala sloužit jako radiová věž k odposlechům a špionážní aktivitě. Po revoluci se věž turistům vrátila.
Parádní výhled až na alpské vrcholky Dachstein či Grossglockner
Odkud uvidíte do všech stran a hodně daleko? Třeba z rozhledny na Kleti. Působí jako magnet na turisty po celý rok. Vidíte z ní Novohradské hory, Šumavu, Středočeskou pahorkatinu, Brdy, okraje Českomoravské vrchoviny, Třeboňské a Českobudějovické pánve. Při dobrém počasí spatříte i alpské vrcholy Dachstein či Grossglockner.
Rozhlednová nej-:
- nejvyšší je vyhlídková plošina Žižkovského vysílače ve výšce 91 metrů
- Minaret u Lednice má více nej-, třeba má nejvíce schodů (302 schodů) a je nejstarší (1802)
- nejvýše položený je vysílač na Pradědu ležící v nadmořské výšce 1491 metrů
mezi nejkrásnější patří: Štěpánka, Tanečnice, Jedlová, Děd, Minaret, Goethova vyhlídka, Velký Blaník, Děčínský Sněžník, Zlatý chlum, Háj u Aše, Černá Studnice, Krásenský vrch, Diana, Bolfánek, Kostelní vrch, Babylon u Náměště, Klucanina, Hýlačka, Čeřovka - nejhezčí výhled je třeba z Milešovky, Kletě, Kozákova, Klínovce, Ještědu, Pradědu, Petřína, Děčínského Sněžníku
Text: Alice Kavková
Foto: archiv autorky
Publikováno: 15. 8. 2016, Autor: