Pokud do domu či do bytu zatéká nebo odněkud prosakuje voda, stěny jsou dlouhodobě vlhké a nestačí je vysušit ani intenzivní topení a větrání, často se pokryjí plísní. Plísně a houby však vznikají i v místnostech se špatně udržovanou klimatizací, neboť nejlépe se jim daří při teplotě od 18 do 32 °C, v prostředí s relativní vlhkostí okolo 60 %.
V domácnostech přitom přirozená vlhkost vzduchu dosahuje asi 40 %. Vlhkost by ovšem rozhodně neměla překročit 60 %, což lze jednoduše zjistit pomocí vlhkoměru. Pokud je hodnota vyšší, je třeba více topit a větrat, případně vytvořit stálý proud vzduchu, který plísně nesnášejí. Žádoucí průvan mohou zajistit i větráky nebo ventilátory. Vznik plísní je ovlivněn i druhem poškozeného materiálu, stupněm provětrávání zavlhlého prostoru, teplotou prostředí a tím, zda je místo dostatečně vytápěné. Nejčastěji se plísně objevují na vlhkých plochách za nábytkem a v rozích místností. Objevují se také ve styku svislých a vodorovných konstrukcí pod špatně izolovanými střechami, kolem otvorů ve štítových zdech, v koutech lodžií a balkónů a na mnoha dalších choulostivých místech.
Do prvních vloček a mrazu
Na likvidaci plísní existuje řada běžně dostupných sanačních nátěrů. Vlhnoucí dřevo bývá napadeno především houbami a obvykle je nutné celý dřevěný prvek nahradit novým, neboť hrozí nebezpečí dalšího šíření. Chemicky totiž nelze houby zničit úplně. Pokud se tedy plíseň objevuje opakovaně, je nezbytné strhnout malbu až na podklad a stěny přemalovat zvláštním nátěrem proti vzniku plísní. Horší je, když se plísně, které často produkují karcinogenní látky, dostanou až do samotné konstrukce stavby. Těžko se pak likvidují. A jak si nejjednodušeji poradit s vlhkostí? Pořiďte si speciální nebo sanační omítky,které jsou prodyšné a umožňují stěně „dýchat“. Interiér můžete vymalovat i speciálními nátěry proti vzniku plísní.Nutné opravy narušených hydroizolací (izolace proti vnější vlhkosti) a parozábran (izolace proti vnitřní, vzlínající vlhkosti) střešních konstrukcí raději vždy přenechejte odborníkům. Zjistěte příčinu a místo průniku vlhkosti, odstraňte nábytek a stěny nechte řádně vyvětrat. Má – li vlhkost závažnější původ, poraďte se s odborníkem, který doporučí řešení vhodné pro daný typ a konstrukci stavby. Při větším nebo opakovaném výskytu plísní na zdech je nutno osekat omítku a použít novou omítku nebo stěrku s přísadou biocidu (látka ničící živé organismy, např. herbicid, pesticid, insekticid…). Pokud se plísně objevují i po těchto opatřeních je nutné sáhnout ke stavebním úpravám, nejlépe k celkovému zateplení a izolaci domu / obvodový plášť, střecha, základy.
Nevítaní návštěvníci
Prvním krokem při likvidaci plísní je chemický postřik takzvanými biocidy, k nimž patří pravděpodobně nejznámější, ale krátkodobě působící Savo. Je zapotřebí chránit i dřevěné prvky krovů, rámy oken, obklady stěn a stropní podhledy nebo podlahy. K nevýhodám dřeva patří skutečnost, že jako materiál organického původu je snadno a často napadán biologickými škůdci. Tedy i plísněmi. Ochrana by měla být zaměřena proti dešťové a stříkající vodě, proti vzlínající vlhkosti i proti kondenzaci par. Chemická ochrana bývá účinná, nikoli však trvalá. Například u biocidů Mergal nebo Preventol odborníci hovoří o maximálně dvou až třech letech (sezónách). Částečného zvýšení účinku lze docílit opakovanou aplikací prostředku.
