Design, móda, krása a účelnost

S pojmy „design“ či „designový“ se dnes může zákazník setkat při nákupu jakéhokoliv zařizovacího předmětu, ať už se jedná o vybavení koupelny, obývacího pokoje, kuchyně, či toalety. Obchodníci a prodejci s tímto pojmem rádi operují. Často se pak stává, že přívlastek „designový“ je automaticky zaměňován za označení něčeho luxusního, nedostupného či zbytečného a v podstatě nepraktického. Co je to tedy „design“ ?

Slovník cizích slov

Termín „design“ bývá nejčastěji, a také zřejmě nejpřesněji, vysvětlován jako „snoubení krásy a účelnosti“. Design tedy není čistě výtvarná disciplína, kde by se hodnotila pouze tzv. pohledová kvalita výrobku či předmětu. Není důležité jen to, jak věc vypadá, ale také jak dokáže sloužit svému účelu. Pokud je tedy např. židle „designová“, pak to znamená, že je nejen tzv. krásná, ale zároveň funkční a že se tedy na ní také dobře a zdravě sedí. V opačném případě, kdy je taková židle pouze atraktivním doplňkem interiéru a k sezení je málo vhodná, můžeme ji považovat spíše za předmět čistě výtvarného charakteru, podobně jako sochu nebo obraz. Krása je přirozeně velmi subjektivní skutečnost, ovšem ona funkčnost a účelnost je nepoměrně snadněji měřitelná. V širším slova smyslu pak k základním předpokladům funkčnosti dnes patří také kladení důrazu na ekologické aspekty výrobku. Být tedy dnes „designový“ znamená také respektovat při návrhu a výrobě daného předmětu ochranu a obnovitelnost přírodních zdrojů, nebo používat např. recyklované či recyklovatelné materiály atp.

Moderní designové interiéry – Velká fotogalerie

Design, móda, krása a účelnost (Zdroj: )

Krásné a funkční není vždy drahé a exklusivní

První vzdělávací institucí, která se začala designem zabývat a dnes je zcela zásadním pojmem v dějinách architektury, byla vysoká škola architektury a designu Bauhaus. Z jejích dílen vycházela celá řada zařizovacích i jiných předmětů, které byly v tom pravém slova smyslu „designové“ a zároveň často připravené pro velkosériovou výrobu tak, aby si je mohly dovolit i nejširší vrstvy obyvatelstva. Uvést na trh „designový“ předmět tedy neznamená nabízet apriori drahý a exklusivní produkt, ale např. zařizovací předmět, který dobře slouží, funguje a ještě u toho dobře vypadá.

Výjimečnost a individualita

Obchodníci se zařizovacími předměty, nábytkem a jiným interiérovým vybavením používají velmi často přívlastek „designový“ jako marketingový nástroj, který má za úkol zvýšit cenu nabízeného předmětu.

Pokud je takový předmět vyrobený z drahých, výjimečných materiálů, s použitím nějaké speciální výrobní technologie a díky tomu je tedy jeho cena vyšší, pak by měl prodávající o této skutečnosti zákazníka informovat a tato skutečnost by měla být na nabízeném předmětu tzv. vidět. Každý takový předmět musí mít svého autora, podobně jako obraz svého malíře, či socha sochaře. Výjimečné výrobky pak nesou signaturu (značku, podpis) svého tvůrce, stejně jako má např. porcelánový hrneček na spodní straně značku té či oné porcelánky. V přeneseném slova smyslu je „designový“ nábytek ve srovnání s běžnou produkcí nábytkem s jasnou a čitelnou individualitou. Nabízí něco víc, než jen plnění své funkce a konfekční, byť třeba módní vzhled. Pro snadnější orientaci v této oblasti stojí za to navštívit několik internetových stránek předních značek, které onen „designový“ nábytek produkují či nabízejí. Patří mezi ně např. Montis, Cappellini, Wittmann, Gervasoni, nebo v ČR Ranný Architects, Konsepti, Vitra či MM interiér.