Každé období je charakteristické nějakými svými znaky, např. tvaroslovím, převažující barevností nebo užívaným konstrukčním řešením atd. Po nějaké době se objeví nové tvary a nové technologie a dosavadní sloh, epocha či způsob práce jsou vystřídány novým. Existují však stálice, ke kterým se výrobci s vědomím poptávky neustále vrací. A tak je např. i dnes, málem sto let od počátku funkcionalistické éry možné koupit nové a přitom originální vybavení bytu např. od dávno zemřelého Marcela Breuera.
Když se mluví o jakémkoliv historickém slohu či stylu, pak se pojmem „originál“ míní to, co z oné doby pochází, tedy hovoří li se o baroku, pak originálem je např. postel Ludvíka XIV. Stejně tak to platí u moderních stylů, takže originál křesla od Adolfa Loose, jednoho z „otců“ moderní architektury, bude jen to jedno křeslo jediné. Svého druhu velmi zvláštní výjimku tvoří v tomto smyslu období funkcionalizmu, jehož dominantní proud v rámci nábytkové tvorby předpokládal sériovou výrobu s použitím levných a snadno dostupných materiálů tak, aby se kvalitní a pohledově atraktivní vybavení bytu mohl dovolit každý.
Není originál jako originál
Nábytek z ohýbaných poniklovaných trubek nevyžadoval od výrobců žádného takového fortelu, který očekáváme a obdivujeme např. u zmiňovaného barokního nábytku, kde se nám často nad jeho řemeslnou dokonalostí tají dech. Na posteli Ludvíka XIV bude vzrušující také její patina, která nám dá pocítit hloubku časové propasti, ze které se na nás dívá. Poniklovaná trubka nebude za sto let rozhodně krásnější, než v době svého vzniku. Spíše naopak. A tak budeme dnes u tohoto nábytku obdivovat spíše jeho koncepci a návrh, než onu dobovost, která mu krásy nepřidá. Můžeme pak podle dobových originálních návrhů vyrobit skutečně originální nábytek, který se od tehdejších dobových výrobků nebude vůbec lišit. Bude identický. Podmínkou je přirozeně přesné dodržení ani ne tak výrobního postupu, jako tenkrát navrhované materiálové sklady, povrchové úpravy,předepsaných rozměrů, proporcí a barevnosti atd. Je to jako se sto let starou hudební skladbou, která je „originální“ i když jí hraje dnešní orchestr, neboť ona originálnost spočívá v partituře, kterou kdysi někdo vytvořil a my ji dnes můžeme interpretovat aniž bychom se jakkoliv dotýkali její původnosti. U výroby zmiňovaného nábytku je to stejné, je pouze potřeba takový výrobek „autorizovat“, tedy stvrdit, že se jedná skutečně o „partituru“ Marcela Breuera a že židle podle ní „zahraná“ – vyrobená, bude skutečně originálem od Breuera.
Velká fotogalerie stylového nábytku
Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: ) Originál, kopie a dobový nábytek (Zdroj: )
Autorizace přirozeně znamená i zaplacení autorských práv a tak bývá autorizovaný nábytek často poněkud drahý. Např. slavná „obyčejná“ židle Barcelona Ludwiga Miese van der Roha se pohybuje dle výrobce / prodejce v cenách okolo 40 000Kč.
