reklama

Žijete v panelovém domě?

Panelový dům jako prefabrikát, panelový dům jako produkt „výroby“, panelová sídliště jako místa pro život, rekonstrukce a adaptace panelového domu . A lze vůbec v takovém prostředí žít? A v jakém vztahu je člověk a „panelák“?

Pokud hledáte odpovědi na tyto otázky a pokud vás problematika panelového bydlení zajímá, pak si kupte nové číslo revue ERA 21 na téma: panelový dům po 20 letech.

Nejednoznačné dědictví modelu T?

Loňského září oslavil Ford model T, první sériově vyráběný automobil na světě, sté narozeniny. Princip jeho montáže způsobil dějinný přelom. Automobil přestal být luxusním zbožím pro jednotlivce a stal se „univerzálním vozem“ – jednoduchým, solidním a dostupným v masovém měřítku. Loni v září také zemřel Tomáš Baťa ml., syn zakladatele koncernu, který od dvacátých let minulého století průkopnicky aplikoval Fordovy principy standardizace a mechanizované produkce nejen na boty, ale také na domy a dokonce celá města. Panelová sídliště váže s těmito událostmi zvláštní vztah. Fordismus, ve smyslu masové, pouze na kvantitu zaměřené výroby, jim je často připisován jako negativum, přitom třetině obyvatel této republiky umožnil žít v solidním standardu. Vytýkaná nepružnost a neefektivnost panelové výstavby v tehdejším Československu je spíše důsledkem jeho nedostatečného uplatňování. I návaznost na Zlín coby „město v zahradách“ je dvojznačná. Mimořádný podíl volných „zelených“ ploch na panelových sídlištích, ve srovnání s tradiční zástavbou, je nepopiratelný. Lze-li ale mluvit přímo o parcích či zahradách, je podstatně spornější. Panelová sídliště jsou jistě prekérní útvar, kladou ale jako taková velmi zajímavé otázky pro dnešek. Např. může najít masová prefabrikace další uplatnění v současné architektuře? Je opakování neslučitelné s rozmanitostí? Lze fungující městskou strukturu vytvořit naráz v jednom okamžiku? Je možné se ve městě obejít bez poloveřejných prostranství? Je hustota obyvatel postačujícím faktorem pro udržitelné provozování městských funkcí? Smyslem tohoto čísla je nabídnout některé z možných odpovědí na podobné otázky.

Cyril Říha


Obsah prvního letošního čísla ERA 21:

5
EDITORIAL
Cyril Říha

6
KALENDÁŘ

7
AKTUALITY, SALON

14
ŽIVOT V PRAŽSKÝCH KRÁLÍKÁRNÁCH: SONDA DO SOUČASNÉHO VÝVOJE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ
Lucie Zadražilová

16
REVITALIZACE SÍDLIŠTĚ V NĚMECKÉM LEINEFELDE
Stefan Forster

22
KRASIŃSKÉHO PAVILON VE VARŠAVĚ
Joost Glissenaar, Klaas van der Molen / B A R

24
NÁSTAVBA MALOMETRÁŽNÍCH BYTŮ NA PANELOVÝ DŮM V HOSTIVAŘI
Petr Drexler, Ladislav Vrbata

28
REKONSTRUKCE A NÁSTAVBA PANELOVÉHO DOMU V BRNĚ-BYSTRCI
Markéta Veselá / maura

32
BAREVNOST PANELOVÝCH DOMŮ NA SÍDLIŠTI BOHNICE
Ladislav Lábus, David Mareš, Dagmar Prášilová

34
REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ KOMENSKÉHO NÁMĚSTÍ V LITOMYŠLI
Josef Pleskot / AP atelier

38
VELKÉ BYTOVÉ SOUBORY – VÝJIMEČNÁ TERITORIA
Frédéric Druot, Anne Lacaton, Jean-Philippe Vassal

42
REKONSTRUKCE A NÁSTAVBA PANELOVÉHO OBYTNÉHO DOMU PANKRÁC – MILEVSKÁ
Michal Kuzemenský, David Macháček / my architekti

44
DVOJICE LIAPORBETONOVÝCH DOMŮ V BRNĚ
Zdeněk Makovský, Daniel Makovský / Makovský & partneři

46
ARCHITEKTURA SVLEČENÁ Z HONOSNÝCH ŠATŮ
Zvi Hecker

47
ŠOKUJÍCÍ PRAVDIVOST PANELÁKŮ: DŮVOD K OBDIVU, NEBO K NENÁVISTI? Rozhovor Lucie Zadražilové s Ladislavem Lábusem

53
BUDOU ČESKÁ SÍDLIŠTĚ MÍSTY BYDLENÍ CHUDÝCH?
Jana Temelová, Jakub Novák, Martin Ouředníček, Petra Puldová

55
DRUHÝ ŽIVOT PRO SÍDLIŠTĚ
anketa

58
AUTOMATIZACE ANEB RUTINY, CYKLY, PODMÍNKY, ALGORITMY
Jaroslav Hulín

62
PALLANIO, K. S., 3. DÍL
komiks

66
TRENDY

72
ZDICÍ MATERIÁLY, SUCHÁ VÝSTAVBA NOVODOBÉ ZDIVO S VYUŽITÍM ODPADŮ ZE ZEMĚDĚLSTVÍ
Jiří Zach

74
VYUŽITÍ CEMENTOKONOPNÝCH DESEK
Jiří Bydžovský, Amos Dufka

78
AVENIR BUSINESS PARK, 3. ETAPA
Vladimír Krátký, Michal Pešák / Atelier Krátký

Publikováno: 2. 3. 2009, Autor: